Bodnutí hmyzem: Jak zareagovat na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm?
Bodnutí hmyzem není nic příjemného. I jedinec, který není alergický, může reagovat na bodnutí hmyzem nepřiměřeně. Krom otoku a svědění se může objevit i mírná teplota, pálení postiženého místa nebo třeba i otok.
Bodnutí hmyzem: Včela
Včelí bodnutí způsobuje ostrou bolest, která může přetrvávat několik minut, poté odezní v tupou mírnější bolest. Oblast bodnutí hmyzem může být na dotek bolestivá i několik dní, později pak začne i úporně svědit. Kolem místa bodnutí se objeví červený kožní hrbolek s bílým kolem a oblast může svědit a být na dotek horká. V každém případě je nutné co okamžitě vyndat žihadlo. K tomu je možné použít například tupou stranu jídelního nože nebo hranu kreditní karty, případně nehet. Je důležité, abyste přejeli mírným tlakem na kůži těsně kolem háčku žihadla a vytlačili jej z kůže ven bez porušení jedového váčku. Z toho důvodu rozhodně není vhodné vytahovat žihadlo například pinzetou, kdy zcela jistě jedový váček vymáčknete do kůže.
Jestliže vás už někdy včela bodla a vaše tělo reagovalo nepřiměřeně, rozhodně byste si měli okamžitě vzít tabletku proti alergické reakci (antihistaminikum). V případě, že víte, že jste těžký alergik, pak je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc. Mezi příznaky těžké alergie na včelí bodnutí patří kopřivka, otok, potíže s dýcháním, závratě, křeče, nevolnost či průjem.
Jak se bránit bodnutí hmyzem? Zatočte se svěděním a otokem
Bodnutí hmyzem: Vosa
Vosa musí mít nějaký důvod zaúčtočit. Což je ve chvíli, kdy se cítí ohrožena. Pak se z ní stane agresivní tvor a je schopna bodnout více než jednou. Zatíco včela zanechá v kůži žihadlo s jedovým váčkem a následně umírá, vosa může bodat jak dlouho bude chtít. Žihadlo ale v kůži nezanechá. Bodnutí vosou způsobuje okamžitou a intenzivní bolest. Toxiny ve vosím jedu však mohou být obzvlášť dráždivé, a to nejen pro alergiky. Může se objevit otok, rychlý srdeční tep, prudký pokles krevního tlaku, kopřivka, nevolnost či zvracení. Při jakýchkoliv závažnějších příznacích okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Bodnutí hmyzem: Sršeň
Sršni si obvykle staví svá hnízda v dutinách stromů, ve stodolách, na půdách nebo ve zdech. Svoje hnízdo si sršeň bude vždycky hlídat a pokud se k němu přiblížíte, zaútočí. Sršně nechte být i v případě, že kolem vás bude poletovat jeden jediný osamělí. Nic vám neudělá, pokud se nebude cítit ohrožen. Není to takový zabiják, jak se o něm hovoří. Jde o vcelku mírumilovného tvora. Pokud tedy nemá pocit nebezpečí. Pokud kolem vás poletí, nepanikařte a nedělejte žádné prudké pohyby.
Bodnutí sršněm patří mezi jedno z nejbolestivějších. Postižené místo bolí, svědí, je zarudlé a oteklé. Doporučuje se místo okamžitě ledovat a užít antihistaminikum. Sršní žihadlo je mnohem větší než žihadlo vosí. Tedy pronikne hlouběji do kůže a logicky tedy i víc bolí. Bodnutí hmyzem v podání sršně je pro alergiky pochopitelně nebezpečné. Může způsobit závažné alergické reakce, včetně nevolnosti, zrychleného srdečního tepu, otoku, závratí, kopřivky a dušnosti.
Bodnutí hmyzem a první pomoc
Jestliže jste aktuálně po čerstvém bodnutí hmyzem, je nejprve nutné odstranit zdroj alergenu. Tedy v tuto chvíli včelí žihadlo, jelikož vosa ani sršeň v kůži nic nezanechávají. Dále je pak nutné místo začít co nejdříve ledovat. Nemusí to být jen led, máte-li v mrazáku například pytlík s mraženým hráškem, obalte jej do utěrky a přiložte na kůži. Chlaďte alespoň půl hodiny. Pokud vás hmyz bodnul do úst, pak rovnou cucejte led nebo lízejte zmrzlinu.
Pokud je to třeba, užijte nějaký lék proti alergii, tedy antihistaminikum. Tyto léky jsou volně prodejné a je dobré mít je neustále při sobě. Zvlášť, pokud jste na bodnutí hmyzem citliví nebo v případě, že jste alergičtí.
Dále pak můžete na ránu přiložit například rozkrojenou cibuli, nakapat několik kapek levandulového esenciálního oleje nebo přiložit kus čerstvé aloe vera. Případně pak můžete využít služeb speciálního gelu, který zamezí napříjemnému svědění.
V případě neobvyklé alergické reakce pak neotálejte a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku