Makrobiotická strava vám dodá energii a udrží optimální hmotnost. Není však vhodná pro každého!
Makrobiotická strava klade důraz na přírodní, tzv. organické potraviny a v podstatě výrazně omezuje příjem živočišného tuku. Rovněž se zasazuje o to, aby jídelníček neobsahoval žádné umělé přísady. Jisté studie kromě jiného přišly i s tím, že tento druh stravování může mít blahodárný vliv na celkový zdravotní stav (v případě, že je praktikován rozumně).
Pokud byste si snad mysleli, že makrobiotická strava vám nemůže zachutnat, byli byste na omylu. Zahrnuje totiž poměrně široké spektrum různých potravin, z kterých připravíte lahodné pokrmy jak k snídani, tak i k obědu a večeři. Musíte však počítat s tím, že makrobiotický styl stravování je převážně vegetariánský. Zajímá vás více? Potom čtěte dál.
Makrobiotická strava a potraviny s ní spojené
Dá se říct, že makrobiotická strava obsahuje z padesáti procent denního příjmu potravin celá zrna. Do této kategorie lze zařadit například bulgur, pohanku, hnědou rýži, quinou anebo divokou rýži. Co se týká pečiva, je vhodné preferovat to celozrnné, stejně je to u těstovin. Taktéž se denní makrobiotický jídelníček skládá z jedné třetiny ze zeleniny, tj. konzumovat můžete kapustu, brokolici, květák, dýni, ředkvičky, cibuli, zelí, mrkev, petržel. Zbylý příjem potravy může zahrnovat fazole, čočku, okurky, sójové produkty, mořské řasy a rostlinné oleje. Co se týká techniky přípravy jídel, v makrobiotice se preferuje restování či dušení v páře. V koření je zahrnuta pouze mořská sůl.
Makrobiotická strava a potraviny, které je vhodné konzumovat zřídka kdy anebo vůbec
Mezi organické potraviny, které by měla makrobiotická strava obsahovat zřídka kdy (nebo jen párkrát do měsíce) patří: ryby, mořské plody, mléčné výrobky, vejce a drůbeží maso. Životní styl zvaný makrobiotika pak zcela vylučuje z jídelníčku následující: brambory, papriky, rajčata, kofeinové nápoje, alkoholické nápoje, bílé pečivo, průmyslově zpracovávané potraviny, sycené nápoje, výrobky obsahující cukry, vepřové maso, tropické ovoce (ananas, mango), kořeněná a pikantní jídla, česnek anebo oregano.
Makrobiotická strava a vliv na zdraví
Žádné vědecké výzkumy stoprocentně neprokázaly, že by makrobiotická strava dokázala léčit nemoci, ovšem může zlepšit zdraví. Někteří odborníci tvrdí, že zkusit tento druh jídelníčku mohou lidé s cukrovkou anebo srdečním onemocněním v anamnéze. Díky vysokému obsahu fytoestrogenů v tomto druhu potravy se má taktéž za to, že může působit blahodárně u lidí se zvýšeným rizikem rakoviny prsu (prevence propuknutí onkologického onemocnění). Ovšem výlučně se nedoporučuje nahrazovat makrobiotickým životním stylem léčbu jakékoliv nemoci. Musí se jednat maximálně o doplňkovou terapii.
Makrobiotická strava a její úskalí
Navzdory potenciálním výhodám není makrobiotická strava vhodná pro každého. Vyhnout by se jí měli především lidé, kteří mají problémy se sníženou hmotností a hůře kilogramy nabírají. Životní styl založený na makrobiotice je spíš ideální pro ty osoby, které chtějí hubnout a dostat se na optimální váhu. Určitou nespokojenost při makrobiotickém jídelníčku mohou pociťovat zejména ti jedinci, kteří byli doposud zvyklí konzumovat průmyslově vyráběné potraviny, které jsou leckdy přesolené. Sůl má totiž místo v makrobiotice pouze v omezeném množství. Stejně tak již zmíněné kořenící přípravky. Ty jsou zcela vyloučené. Pakliže tedy s oblibou jíte pálivá a kořeněná jídla, v tomto druhu stravy se nenajdete.
Makrobiotická strava a její včlenění do života
Ještě než se stane makrobiotická strava součástí vašeho životního stylu, poraďte se s ošetřujícím lékařem či dietologem, zda je vhodná vůči vašemu zdravotnímu stavu (zejména v případě, že se léčíte s chronickými nemocemi a berete léky). Poté má makrobiotika určitá pravidla. Nepoužívá při přípravě jídel například mikrovlnku. Dále má být při vaření zachována určitá harmonie, klid a rovnováha. Preferují se kuchyňské potřeby z přírodních materiálů, jako je třeba dřevo. Povolené jsou i nádoby z nerezové oceli, smaltu a keramiky. Vyřadit byste měli ze svých zásob v kuchyni plasty a nahradit je sklem.
Autor článku: Iveta Berezkinová
Diskuse k článku