Neléčená maniodepresivní psychóza může vyústit až v sebevražedné sklony
Maniodepresivní psychóza se projevuje především změnami nálad, které přicházejí v určitých časových obdobích, tedy periodicky. V průběhu poruchy postižená osoba prochází dvěma hlavními obdobími intenzivních nálad a obdobím, kdy je chování a nálada v normě. Střídají se období manické fáze, kdy je nálada nemocného extrémně veselá, člověk má spoustu energie a nápadů. Druhým obdobím je období zhoršené nálady, deprese a stažení se ze společnosti. Mezi těmito obdobími se také objevuje období klidu tedy remise.
Afektivní poruchy v rámci maniodepresivní psychózy
Hypománie
V období hypománie se člověk s bipolární afektivní poruchou osobnosti projevuje dobrou náladou, nadměrnou energií a zvýšenou aktivitou. V této fázi bývá člověk nadměrně kontaktní a hovorný, dobře navazuje kontakty s ostatními, subjektivně se také cítí skvěle a v celkové kondici. Zvýšení aktivity se projevuje i v sexuální oblasti jedince. Není výjimkou, že v této fázi dochází k lehkomyslnému chování, navazování krátkodobých známostí a střídání sexuálních partnerů, a to i u jedinců, kteří jsou běžně v této oblasti zdrženliví. Snížena je též potřeba odpočinku a spánku. Začátek periody bývá obvykle náhlý a je i jedincem samotným dobře subjektivně snášen. Jedná se o období, kdy mnoho z postižených přestane docházet k lékaři i užívat léky.
Díky zlepšené náladě může docházet k většímu nebo až přehnanému sebevědomí, které celkově vede zvýšené ochotě riskovat. Diagnostikovat hypománii lze v tom případě, že symptomy přetrvávají po dobu alespoň čtyř dnů. Epizody trvají od několika dní, až po několik měsíců. Průběh hypománie je individuální.
Během těchto epizod byly medicínsky prokázány změny v biochemii mozku. Příčiny nejsou zatím plně uspokojivě objasněny. Spouštěčem je obvykle stres, zátěžový životní styl a následná vulnerabilita neboli zranitelnost člověka.
Mánie
Jako mánie je označováno období zvýšeně zlepšené nálady a nárůst aktivit člověka. Vše se zdá řešitelné, příjemné, nápady přicházejí jeden za druhým až překotně a okolí nejen, že je nezvládá sledovat, ale ani pochopit. Pozornost je těkavá, špatně udržitelná a navenek se projevuje roztržitostí. Nesouhlas může vést k podrážděnému chování. I drobný podnět může vést k zuřivosti nebo agresivitě. Typické je velikášské až obhroublé chování jedince, žoviálnost, ztráta běžných sociálních norem a zábran. Aktuální nápady jsou realizovány bez reálné schopnosti posoudit jejich důsledky. To může vést ke ztrátám finančním, ve společenském postavení i v osobní rovině.
Velice vážnou formou je mánie s psychotickými příznaky. Krom výše uvedených projevů se objevují také psychotické příznaky jako halucinace a bludy (mesiášský komplex, megalomanské bludy, pocity nesmrtelnosti a nedotknutelnosti, paranoia, zvýšená vztahovačnost nebo podezíravost vůči okolí).
Deprese
Deprese je protipólem mánie. Projevuje se utlumením nálady, skleslostí, sníženou aktivitou i energií. Dochází k poklesu zájmů, zvyšuje se unavitelnost jedince, rovněž jeho sebevědomí a sebedůvěra je na bodu mrazu. Cokoliv se nedaří, vede k silným prožitkům osobního selhání, výčitkám svědomí a skleslosti. Deprese je doprovázena i tělesnými projevy, váhovým úbytkem, ztrátou sexuálního apetitu a poruchami spánku. Lidé v depresi bývají obvykle skleslí, málomluvní, nejistí a ustrašení, své myšlenky ukrývají. Pocity nedostatečnosti často vedou k vyhýbání se lidem, aktivita i energie se vytrácí, přichází rezignace a pocit neschopnosti zvládání překážek. Člověk v depresivní fázi není schopen rozhodnutí a odkládá aktivity a úkoly na neurčito. Toto chování vede následně k sebevýčitkám.
Komplikace maniodepresivní psychózy
Maniodepresivní psychóza sebou nese různá rizika. Jedním z nich jsou rizika sociální a společenská. Nepříjemnosti si postižený maniodepresivní psychózou může způsobit nevhodným chováním na veřejnosti, arogantním a sebevědomým vystupováním, nevhodným vtipkováním, žoviálností. Obvykle veřejnost není o nemoci člověka informována a tak toto chování připisuje jeho charakterovým vlastnostem, což silně stěžuje jeho další společenský i osobní život.
Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci alkoholu nebo léků. Ty mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu a navíc k dalším zdravotním komplikacím.
Lehkovážné chování, které je typické pro manickou fázi, často způsobuje následné potíže a konflikty v partnerství nebo manželském vztahu, vede k finančním ztrátám, neuváženým investicím.
Sebevražedné chování – touha uniknout
Myšlenky na sebevraždu jsou častým příznakem maniodepresivní psychózy. Obvykle přicházejí v souvislosti s depresivní epizodou, přítomny však mohou být i v manickém období jakožto vyústění podráždění a napětí.
Pokus o sebevraždu může být vyústěním dlouhodobého přemítání a plánovaní nebo důsledkem impulzivního náhlého myšlenkového zkratu. Až polovina klientů s maniodepresivní psychózou se alespoň jednou o sebevraždu pokusí a 15% z nich takto umírá.
Sebevražedné pokusy a myšlenky na sebevraždu nejsou v žádném případě projevem slabé vůle nebo mravní zkaženosti. Jsou projevem narušení rovnováhy biochemických látek v mozku.
Lidé trpící bipolární poruchou velmi často trpí pocity bezvýchodnosti a jsou přesvědčeni o tom, že nic v jejich životě nemá smysl. Únik z těchto trýznivých pocitů a psychické bolesti hledají pak, jak se dá. Právě tyto pocity jsou nejčastější motivací k sebevraždě a východiskem ze zdánlivě neřešitelné aktuální životní situace.
Nejprve se objevují prchavé myšlenky, nekonkrétní nápady (Jaké by to asi mohlo být? Zemřít? Být mrtvý?), postupem času jsou myšlenky vtíravější a závažnější (Nechci žít, nevidím východisko. Chtěl bych, nevím však, jak se zabít...) až po cela konkrétní představy a plány (Zvážil jsem, jakým způsobem se zabít, kdy a jak to provést, co k tomu potřebuji). Prevence sebevraždy představuje:
- úplné zbavení se nástrojů, které by mohly k sebevraždě pomoci
- okamžitá konzultace aktuálního stavu s lékařem nebo psychiatrem
- návštěva blízkých osob, u nichž lze hledat oporu a porozumění
- určení důvodů, pro které Vám stojí za to žít a jejich připomínání
Rizikové faktory maniodepresivní psychózy
- dědičnost – predispozice k onemocnění
- vystavení silným zátěžovým emocím (strach, smutek, úlek, duševní útrapy)
- fyzické vyčerpání
- psychické vyčerpání
- roční období
Hlavní rizikové skupiny pro rozvoj maniodepresivní psychózy
- osoby s rodovou zátěží (výskyt onemocnění v rodině v přímé linii)
- osoby žijící v sociálně znevýhodněném prostředí (dlouhodobé stresy, život v dysfunkční a dysharmonické rodině, šikana...)
- osoby nadměrně konzumující alkohol
- drogově závislí jedinci
Prevence maniodepresivní psychózy
- zdravý životní styl
- dostatek fyzické aktivity
- pravidelný a dostatečný spánkový režim
- vyhýbání se dlouhodobému stresu, stresovým a psychicky náročným situacím
- vyhýbání se konzumaci alkoholu
- zamezení užívání psychoaktivních látek (marihuana, LSD, kokain, pervitin atd.)
Léčba maniodepresivní psychózy
Pokud má být léčba úspěšná, pak je třeba, aby byla zahájena včas a byla správná. Vynechávání užívání léků, úplná ignorace léčby, zanedbání léčby apod. může vést k závažným stavům a důsledkům na duševní stav osoby postižené maniodepresivní psychózou. Může dojít k celkovému zhoršení zdravotního stavu pacienta a také se zvyšuje riziko sebevraždy nebo pokusu o sebevraždu. Zejména v prvních letech onemocnění je výskyt pokusu o sebevraždu poměrně častý.
V léčbě se přistupuje k hlavním třem medikamentům. Jsou jimi antidepresiva, antipsychotika a stabilizátory nálad. Přídavnými léky mohou být léky proti nespavosti, úzkosti, neklidu apod.
Antidepresiva slouží k zmírnění příznaků deprese, u bipolární afektivní poruchy se užívají v kombinaci se stabilizátory nálady. V případě, že by byla antidepresiva užívána bez kombinace se stabilizátory nálad, může to vést k vyvolání manických fází u nemocného. Dále se užívají antipsychotika, které mají stabilizační účinky na pacientův duševní stav.
Psychoterapie v léčbě maniodepresivní psychózy
Užívání léků nedokáže samotná psychoterapie nahradit, je však v léčbě účinnou součástí. Pro úspěšnou léčbu je nutná motivace nemocného a pozitivní a důvěryhodný vztah s terapeutem. Díky psychoterapii lze pochopit a přijmout onemocnění, zvládnout rodinné a vztahové obtíže, přijmout zdravý životní styl a životosprávu, dosáhnout žádoucích změn v představách o sobě samotném a o svých životních cílech.
Účinnou podpůrnou metodou při léčbě bipolární afektivní poruchy je fototerapie. Fototerapie je založena na aplikaci světla, světelná energie, kterou naše tkáň pohlcuje, vyvolává v našich buňkách fotochemické reakce. Léčba světlem je přínosná pro všechny v období podzimních a zimních měsíců, kdy nedostatek světla poněkud negativně působí na náš duševní stav. Fototerapie navozuje duševní klid a pohodu, napravuje obtíže typu sezónních depresí, útlumu a problémy se spánkem. Navíc se jedná o metodu rychlou, příjemnou a nevyžadující vlastní aktivitu a snahu.
Elektrokonvulzivní terapie
Elektrošok neboli elektrokonvulzivní terapie je léčebnou metodou užívanou v psychiatrii od 19. století. Mezi veřejností má tato metoda kontroverzní pověst, bývá negativně hodnocená a označovaná, avšak je to tím, že neinformovaná veřejnost má o této metodě řadu zkreslených a nepřesných představ. Elektrokonvulzivní terapie umožňuje změnit elektrické signály v mozku. Pro lepší účinnost se elektrošoky provádějí opakovaně. Tato léčba se využívá u řady psychiatrických chorob a onemocnění, jako jsou krom maniodepresivní psychózy také těžké deprese a některé formy schizofrenie.
Samoléčba maniodepresivní psychózy
Důležitými kroky v léčbě onemocnění je zlepšení životního stylu a dodržování pravidelného spánkového i denního režimu. V průběhu onemocnění nekonzumujte alkohol ani žádné jiné psychoaktivní látky, ty totiž mohou nejen narušit psychofarmakologickou léčbu, ale mohou také zvýšit výkyvy nálad. Je správné také omezit konzumaci kofeinu. Pokuste se vyhýbat se stresu a větším psychickým náporům.
Pokuste se naučit rozpoznávat varovné signály, které značí nástup další fáze psychózy. U každého jsou tyto projevy rozličné, může se jednat o změnu nálady, změnu spánkového režimu, sebedůvěry, aktivity, ztrátou úsudku, změnou účesu nebo stylu oblékání. Pokud na sobě pozorujete známky nadměrného podráždění, agresivity, nezvladatelné poruchy spánku a nálady kontaktujte neprodleně svého lékaře.
Maniodeprese v umění
Maniodeprese bývá spojována s uměleckým založením osobnosti, bývá považována za nemoc slavných. Často se objevuje u lidí talentovaných. Toto časté propojení bipolární poruchy s tvořivostí a kreativitou je jejím fascinujícím aspektem. Ze jmen světové kultury můžeme za všechny jmenovat Ernesta Hemingwaye, Vincenta van Gogha, Ludwiga van Beethovena, Victora Huga, Virginii Woolfovou, Sinéad O'Connor, z Čechů a Slováků např. Miloše Kopeckého, Otu Pavla, Richarda Müllera či Petra Muka.
Diskuse k článku
Evelina
Markéta Nováková
Můj děda trpí maniodepresivní psychózou spojenou s halucinacemi, paranoinou a depresemi. Dříve absolvoval pravidelné návštěvy u psychiatra, pravidelně bere léky. Při zhoršení svého stavu byl už asi třikrát hospitalizován v psychiatrické léčebně, pobyt tam mu velice prospěl.
Poslední měsíc se stav mého dědy velice zhoršil, začíná se u něj nemoc dost projevovat. Bohužel došlo ke výměně lékaře a ten mého dědu už delší dobu na kontrolu nepozval. Naposledy jen lékař zavolal, zeptal se, jestli se děda cítí dobře (on samozřejmě odpověděl, že ano) a tak řekl, že kontrola není potřeba. Protože jakožto jeho blízká rodina vidíme, že by nejméně kontrolu potřeboval, snažili jsme se mu vysvětlit, aby si na kontrolu zašel - a on, v rámci své nemoci, samozřejmě odmítl. Spojili jsme se s jeho lékařem, ale ten nám jen řekl, že pokud mu pacient sám zdělil, že se cítí dobře, tak žádná kontrola není potřeba. Tato odpověď mi přijde u lékaře tohoto typu naprosto vedle a stejně tak u pacienta, který má psychickou nemoc, která potřebuje pravidelné kontroly.
Poradíte mi, prosím, jak přesvědčil lékaře, aby mého dědu pozval? Neměly by tyto kontroly probíhat pravidelně?
Děda si sám za lékařem nedojde a pokud mu to budeme dále navrhovat, začne nás osočovat, že mu chceme ublížit atd (kvůli své nemoci) - potřebovali bychom tedy, aby lékař pozval jeho.
Děkuji za odpověď.