Psychosomatika krevní oběh: Červenec se soustředí na naši životní energii
Krevní oběh je jakési potrubí, které rozvádí kyslík a živiny po našem těle a na oplátku zase převáží to nepotřebné do tzv. detoxikačních orgánů, kterými jsou v tomto případě zejména ledviny a kůže. Mnoho lidí klade důraz na správnou funkci srdce, ale tento orgán nemůže bez dobré kondice krevního oběhu svou činnost vykonávat správně. Právě měsíc červenec je ve východním celostním přístupu věnován krevnímu oběhu. Co nám psychosomatika krevního oběhu říká?
Psychosomatika: Když k nám mluví duše
Principy psychosomatiky spočívají v tom, že chápou naše tělo a duši (nebo psychiku) jako jeden celek. Pokud učiníme jakoukoli změnu, pak se tato změna promítne do celého systému. Může být nejen fyzická (například nevhodná/zdravá strava, nedostatek pohybu, úraz, málo/dostatek spánku, nadváha, kouření…), ale také psychická (strach, dlouhodobý stres, radost…). Nějaký nesoulad v těle se projeví na naší psychice, ale i naše psychika může ovlivnit naše tělo. A to pozitivně i negativně. Podle tradičních východních přístupů k oblasti zdraví se každý měsíc zaměřuje na jeden orgán. V měsíci červenci bychom měli podpořit náš krevní oběh.
Krevní oběh: Oheň v našem těle
Je dobré si připomenout, že v našem těle není jeden, ale hned dva krevní oběhy (lymfatický systém necháváme pro potřeby tohoto článku stranou). Malý krevní oběh vhání krev ze srdce do plic, kde dochází k jejímu okysličení. Velký krevní oběh tuto okysličenou krev (tedy obohacenou o kyslík) rozvádí po těle. Navštíví každý kout našeho těla. Na cestě zpět odvádí z těla „toxiny“, resp. látky, které naše tělo již nevyužije a je třeba je vyloučit pryč. To v tomto případě činí zejména přes ledviny, játra a kůži (ano, kůže je jeden z hlavních detoxikačních/čistících orgánů). S trochou nadsázky lze říci, že krevní oběh je tím, kdo roznáší život po našem těle.
Krevní oběh – když se hlásí problém
Nejčastějšími obtížemi spojovanými s krevním oběhem jsou vysoký nebo nízký krevní tlak, kornatění tepen, poruchy srážlivosti krve, anémii, chronické žilní onemocnění (křečové žíly, metličky i hemoroidy), celková slabost organismu a změny srdečního rytmu (vč. arytmie) nebo tepu. Právě tempo srdce bývá nejčastěji spojováno s našimi emocemi, tedy i psychickým stavem. Co mohou tyto obtíže naznačovat?
Psychosomatika aneb když krevní oběh má trable
Důležité je si uvědomit, že neexistuje jediný výklad příčin a důsledků. I v případě samotné psychosomatiky je třeba přihlížet k individualitě daného jedince, včetně jeho momentální životní fáze a situace. Potíže s krevním oběhem zpravidla naznačují určitou disharmonii v oblasti přijímané a vydávané energie, tzn. energie v našem těle může proudit příliš „pomalu“ (nízký krevní tlak) nebo „rychle“ (vysoký krevní tlak). V případě nízkého krevního tlaku však můžeme narazit i na nechuť jít do konfliktu, strachem ze změn nebo zdolávání životních výzev. U vysokého tlaku zase může být na „vině“ naše neochota poslouchat cizí názory (ne s nimi souhlasit, ale vyslechnout je), případně schopnost delegovat své povinnosti (nevěřím, že ostatní udělají práci dobře).
Psychosomatika: Pokládejte si ty správné otázky
Jak jsme naznačili, krevní oběh je často spojován se strachem ze života, případně vyhraněným názorem na něj. V obou případech se jedná o obranné mechanismy. Pokud vám tedy diagnostikovali některou z obtíží typickou pro krevní oběh, zkuste si položit některou z následujících odpovědí a počkejte si na odpověď.
- Jaký mám náhled na život?
- Mám dojem, že mi život uniká mezi prsty?
- Co všechno chci v životě opravdu stihnout?
- Jak sám sebe hodnotím? Jakou mám sebe-hodnotu?
- Umím žít v daný okamžik anebo se upínám do minulosti (idealizuji si vzpomínky) nebo do budoucnosti (těším se až…)?
- Jsem „smířen“ se svým osudem nebo jsem nějakou z těžkých životních situací ještě nezpracoval (úmrtí v rodině, rozvod, šikana…)?
Krevní oběh nám ukazuje, že navzdory všem událostem, kterými procházíme (ať už jim dáme jakékoli zabarvení), život jde dál. Je třeba si tento koloběh (oběh) uvědomit a jít s proudem (krví a energií).
Autor článku: Markéta Palatin
Diskuse k článku