Wasabi čili japonský křen může být bojovníkem proti mnoha civilizačním nemocem. Už jste ho vyzkoušeli?
Wasabi buď milujete nebo nenávidíte. Mezitím nic není. Pokud jste wasabi ještě nevyzkoušeli, pak je ten nejvyšší čas. Pokusíme se vás nalákat, protože jde o velmi zdravou lahůdku. Wasabi pečuje o zdravý imunitní systém a je i prevencí nemocí z nachlazení. Umí to ale daleko víc.
Wasabi nebo japonský křen je je vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých. A pochází z Japonska. Pěstuje se hlavně pro dužnaté stonky. Někdy jsou mylně zaměňovány za oddenky či kořeny. Právě tedy dužnaté stonky jsou ta věc, kterou mnozí tak rádi v kuchyni využívají. Barvu mají žlutozelenou až zelenou a jsou pořádně štiplavé.
Populární a drahé wasabi
Podíváte-li se na cenu wasabi, budete jistě přemýšlet o tom, proč je tak drahé. Ono totiž vypěstovat tuhle rostlinu není žádný med. Wasabi vyžaduje trvale vlhkou a propustnou humózní půdu s pH šest až sedm. Vyžaduje stín a poměrně stabilní teploty od osmi do osmnácti stupňů Celsia, při nižších i vyšších teplotách růst zpomaluje. Rostliny navíc snadno podléhají napadení plísněmi, mšicemi či plži. Pokud byste jej přeci jen měli chuť zkusit u nás vypěstovat, pak to zkusit můžete. Teoreticky by mělo wasabi na záhoně i přezimovat. Mráz až do mínus dvanácti stupňů by pro něj neměl být problém. Rozhodně však bude nutné wasabi na záhonu přikrýt. Buď slámou nebo chvojím. Ani tak ovšem nelze zaručit úspěch. Větší šanci možná bude mít wasabi pěstované v květináči a na zimu “ubytované” například v zimní zahradě. Pokud jsou však některé rostliny na stanovišti ponechány, vysemení se a zajistí tak úrodu pro následující roky. Semenáčky je poté nutné rozsadit, aby měly rostlinky dostatek prostoru k životu a růstu.
Křen - poznejte sílu této pálivé kořenové zeleniny
Pikantní asijská kuchyně je stále oblíbenější. Proč jíst pálivé jídlo?
Kajenský pepř je intenzivně pálivý druh chilli papričky. S čím tohle koření kombinovat?
Wasabi pro lepší chuť jídel
Nejkvalitnější wasabi se však pěstuje v jeho přirozeném prostředí, tedy s kořeny v tekoucí vodě. Oddenky se sklízejí po dvou až čtyřech letech. V době konzumní zralosti oddenku dosahuje olistění wasabi zhruba šířky 50 centimetrů a výšky 20 až 60 centimetrů a přestává dále růst. V tuto dobu je třeba oddenky opatrně vykopat, očistit a zbavit listů. Dobré je taky zmínit, že jedlé a léčivé jsou všechny části rostliny. Ale protože jsou tepelně nestálé, je ideální konzumovat je v syrovém stavu. Obvykle se v jídlech kombinují s fermentovanou sójovou omáčkou či zázvorem.
Listy wasabi mají jemnější chuť než oddenek, mladé listy z prostředků růžic jsou křehčí a jemnější. Používají se do salátů a polévek, mohou sloužit i jako vonná dekorace, sušenými listy lze ochucovat sýry či krekry.
Čerstvé oddenky je možné jeden až dva měsíce uchovávat zabalené ve fólii v chladničce či delší dobu v mrazničce.
Půjdete-li wasabi koupit do obchodu, buďte ve střehu a čtěte složení. Velmi často se stává, že se nejedná o wasabi, nýbrž směs obsahující křen selský, hořčici, zelené barvivo, škrob a další přídatné látky. Nejlepší bude, koupíte-li ve specializované prodejně čistý wasabi prášek. Ten pak rozmíchávejte s vodou na pastu až těsně před konzumací, aby nedošlo k vyprchání aromatických a léčivých sloučenin.
Japonský křen wasabi pro posílení zdraví
Čerstvé oddenky obsahují až 70 procent vody, 24 až 40 procent sacharidů, z toho sedm až čtrnáct procent je vláknina a zbytek škroby a cukry. Dále je přítomno čtyři až osm procent bílkovin a volných aminokyselin a nejvýše okolo jednoho procenta tuků. Mezi další složky patří, mimo jiné, i vitamíny C, B6, B1, B2 a B3, hořčík, vápník, síra, železo, draslík, mangan, zinek a měď. Sirné látky zodpovědné za štiplavou chuť a vůni wasabi jsou těkavé a působí proto spíše v nosní dutině než na jazyku, pocit palčivosti po polknutí rychle mizí.
Sloučeniny obsažené ve wasabi projevují antioxidační, antikoagulační, protizánětlivé a také protikvasinkové, antiparazitické a antibakteriální vlastnosti. Wasabi též hubí bakterie Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Helicobacter pylori působící žaludeční vředy a Streptococcus mutans vedoucí k zubnímu kazu. Konzumace japonského křenu také může posilovat fungování imunitního systému a snižovat riziko kardiovaskulárních chorob, cukrovky, osteoporózy a vzniku nádorů. Byl také zaznamenán detoxikační vliv – a to i během léčby rakoviny chemoterapeutiky či po otravě jídlem. Účinné látky mohou napomáhat činnosti jater a žlučníku, podporovat chuť k jídlu a působit proti průjmu či kašli. Současně ale mohou u některých osob vyvolat pocení, zmatenost, podráždění jícnu a žaludku, nevolnost, průjem či vést ke zhoršení refluxní choroby jícnu, zánětu žaludku, hemoroidů anebo astmatu. Při přímém kontaktu s očima hrozí jejich poškození.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku