Jestli přemýšlíte, co ještě letos zasadit na záhon, ačočka je skvělou volbou. Není náročná, chutná a je extrémně zdravá
Ačokča neboli cyklantéra odnožená je tropická jednoletá liána. Přesto, že je už poměrně známá, své místo na našich zahradách si stále teprve hledá. Jakmile ji však jednou okusíte, jistě se zařadí mezi vaše oblíbené druhy zeleniny.
Ačokča má mnoho názvů. Říká se jí také korila, kaywa, caigua, pepino hueco (dutá okurka), mexická okurka anebo lidově „paprikookurka“. Jedlé jsou veškeré části rostliny – mladé výhonky, listy a nezralé plody – vše nalézá využití v kuchyni jako zelenina.
Ačokča v minulosti
Ačokča se pěstovala už v dávných dobách a na svou keramiku její plody zobrazovali již dávní Močikové v prvním tisíciletí našeho letopočtu, kteří žili na území dnešního Peru. Ačokča patřila i mezi hlavní incké plodiny na území And, byla plně domestikována, volně v přírodě se vyskytují pouze příbuzné divoké druhy s mnohem menšími plody. Pěstování se z obasti Peru dále rozšířilo i do Bolívie, Kolumbie a Mexika a později i do severní Indie, Nepálu a dalších zemí. Ačokča má ráda nadmořské výšky od 500 do 2 000 metrů v tropickém a subtropickém podnebném pásmu, nicméně je možné ji s úspěchem pěstovat i v pásu mírném.
Kanadské borůvky - pěstování, blahodárné účinky na zdraví i výborné recepty!
Okurky na zahrádce: Pěstování okurek a jejich vliv na naše zdraví
Ačokča: Pěstování v našich podmínkách
Ačokča je o něco náročnější rostlina, než třeba právě papriky nebo okurky. Vyžaduje prostorné, teplé a slunné stanoviště chráněné před větrem. Je nutné, aby půda byla kyprá, bohatá na živiny a dobře propustná. Slabě kyselá až neutrální. Rostlina vyžaduje častou zálivku, ale špatně snáší přemokření. Je relativně odolná vůči plísním, v mokru ale mohou stonek a plody zahnívat, rostlině proto prospívá vyvazování na oporu. Nejlépe prospívá při teplotách mezi 14 a 22 stupni Celsia. A pozor: není mrazuvzdorná. Ačokča se množí semeny, přičemž zralá semena schopná klíčení lze získat z přezrálých vyschlých plodů. Je možné je vysévat po skončení mrazíků, tedy na přelomu dubna a května, venku přímo do půdy.
První plody je možné sklízet za tři měsíce od vysetí. U nás v Česku plodí ačokča od přelomu července a srpna až do počátku zimy. Výnosnost rostliny je možné zvýšit předpěstováním sazeniček v květináčích, do jednoho květináče se vkládají dvě až tři semena a vzrostlé sazenice se sázejí do záhonku během měsíce května. Doporučuje se výhonky zaštipovat, ačokča se pak větví a tak získáme více plodů.
Ačokča: Sklizeň rostliny
Z jedné rostliny je v závislosti na podmínkách pěstování možné sklidit dvacet až sto lusků. Nejchutnější jsou mladé plody o velikosti tři až osm centimetrů, které je možné konzumovat celé. Větší neseschlé mají semínka již tvrdá a musí se z nich před jídlem odstranit. V chladu se plody dají skladovat pouze krátkodobě, delší dobu je lze uchovávat sušené či mražené.
Jaké využití má ačokča v kuchyni?
Lusk ačokči se chutí podobá paprice a okurce a má i podobné kuchyňské použití. Hodí se syrový do salátů, je možné ho vařit v polévce, dusit a péct společně s jinou zeleninou či masem. Chutná je ačokča zapečená či smažená plněná masem nebo sýrem, nakládaná ve sladkokyselém nálevu i mléčně kvašená. Kromě plodů jsou jedlé i listy a výhonky, používají se do salátů, starší listy jsou nahořklé a je možné je dusit na způsob špenátu.
Ačoka: Složení a účinky
Ačokča, respektive její plody, v sobě ukrývají hlavně vodu a vlákninu, zatímco cukrů, tuků a bílkovin jen velmi málo. Významné jsou koncentrace betakarotenu a vitamínů B1, B2 a C, z minerálů jsou nejvíce zastoupeny, draslík, vápník, hořčík, mangan, měď, železo, zinek a vanad. Plodům, semínkům a listům ačokči se připisuje řada léčivý účinků. Jejich konzumace má slabý močopudný účinek, měla by upravovat hladiny cholesterolu, pomáhat při trávicích potížích, při hubnutí, celulitidě, křečových žilách a při léčbě infekcí středního ucha a dýchacích cest. Při zánětu mandlí neboli angíně je možné kloktat mléko povařené s pokrájenými lusky. Ke snižování koncentrace glukózy v krvi při cukrovce se doporučuje jíst listy, při vysokém tlaku krve pak pít odvar ze semínek.
Právě také těchto důvodů je třeba zacházet s ačokčou opatrně při sklonech k hypotenzi či hypoglykémii, problémy může působit i u osob trpících chorobami jater. Nadměrná konzumace může vést k bolestem hlavy, poruchám vidění a závratím. Málo je prozkoumána bezpečnost používání ačokči a produktů z ní vyrobených u těhotných a kojících žen.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku