Topinambur na talíři: Vypěstujte si vlastní slunečnici topinambur, chutná skvěle!
Slunečnici topinambur možná budete znát i pod starším názvem topinambur hlíznatý nebo lidovými názvy židovské brambory či jeruzalemské artyčoky. Faktem je, že topinambur báječně chutná a může nám pomoci i s mnohými zdravotními obtížemi. Čas na výsadbu je právě teď ideální.
Název topinambur pochází z domoviny jihoamerických indiánů Topinambů. Odsud se pak rozšířil podél východního pobřeží do Spojených států amerických a na jih Kanady. Do Evropy se topinambury dostaly spolu s bramborami a jinými plodinami díky kolonistům během 17. století. Vršek rostliny lze použít jako okrasnou květenu, listy a stonek se využívá v lidovém léčitelství a hlízy jsou využívány jako dietní potravina se zdravotními účinky, jelikož obsahuje velké množství inulinu a dalších prospěšných látek.
Topinambur na zahrádce
Tominambur je mohutná rostlina z čeledi hvězdicovitých. Je tedy botanicky příbuzný slunečnici. Listy rostliny využívají mnohem lépe sluneční světlo než lesní stromy, díky čemuž je topinambur velmi úrodnou rostlinou. Plodem je nažka, která však v našich podmínkách nedozrává. Rostlina se množí pouze hlízami, které se vytvářejí na konci drobných podzemních výběžků a mají podlouhlý nepravidelný tvar. Na povrchu jsou četné kulovité výběžky, na nichž jsou očka s pupeny. Hlízy mohou mít dle genotipu červenou, růžovou, žlutou nebo bílou slupku, která je velmi tenká, tenčí než u brambor. Na vzduchu velmi rychle vysychají, ale na světle nezelenají.
Topinambury - sladké brambory s léčivými účinky jsou vhodné i při dietě
Brambory nemusí být nudné – vyzkoušejte naše netradiční recepty z brambor
Semínka pro chuť i zdraví. Slunečnice, mák nebo sezam? Pročistí tělo a dodají chybějící energii
Zdravotní účinky topinamburu
Hlízy topinamburu obsahují kolem 80 procent vody, patnáct procent sacharidu inulin, dvě procenta bílkovin, esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály a kyseliny. Pravidelná konzumace topinamburů má blahodárný vliv na naše zdraví. Vysoký podíl inulinu ocení hlavně diabetici, jelikož tento sacharid snižuje hladinu krevního cukru. Mezi další významné účinky, které byly v poslední době potvrzeny i vědecky, patří snižování cholesterolu, regulace krevního tlaku, zlepšení činnosti trávicí soustavy, ochrana jater a ledvin a s tím související detoxikace organismu a v neposlední řadě i antistresové účinky.
Jako nízkoenergetická potravina je vhodný při snižování nadváhy. Působí preventivně na onemocnění související s nesprávným stravováním, mezi které patří například dna, revmatismus, kardiovaskulární choroby, žaludeční vředy a žlučníkové koliky. Je vhodnou potravinou pro rekonvalescenty, osoby s oslabeným organismem, děti i seniory. Topinambur omlazuje a zlepšuje pleť a vyplňuje i hluboké vrásky. Používá se jako pleťová maska nebo se šťávou z hlíz potírá obličej. Pro odstranění škodlivin z těla je vhodná koupel připravená z odvaru listů a stonků.
Topinambury a jejich využití v kuchyni
V kuchyni se topinamburové hlízy uplatňují stejně jako brambory. Na rozdíl od brambor není problém je jíst syrové. V této podobě jsou vhodné do salátů s ovocem i zeleninou, kde příjemně křupou. Tepelné zpracování hlíz je široké. Dají se vařit, dusit, smažit na hranolky, péct, grilovat nebo se z nich dají dělat placky. Hlízy se nejprve očistí kartáčkem a zbaví jemných fousků. Loupat se nemusí. Mají příjemně nasládlou chuť s oříškovým nádechem, po uvaření ještě silnější.
Topinambury vypěstované v našich podmínkách
Topinambury se dají celkem snadno pěstovat i na našem území. Ideálním místem je samostatný záhon obehnaný trávníkem, aby se nešířily mimo něj. Na jednom místě vydrží až šest let a je velmi obtížné se jich zbavit. Jsou nenáročné a jejich výnosnost záleží na úrodnosti půdy. K množení se používají hlízy delší než tři centimetry, bez poškození a plísně. Vhodná doba je pozdější podzim i brzké jaro. Sadba z podzimu má své nesporné výhody: na jaře dřív vzejde, využije zimní vláhu a výnosy hlíz jsou jistější a stabilnější. Jarní výsadba je vhodná do těžších vlhčích půd.
Topinambury se pěstují v hrůbcích jako brambory. Jde o plodinu ekologickou a nepoužívají se na ni žádné herbicidy. Sklízí se od konce léta, přes celou zimu až do jara, pokud není zamrzlá půda. Čerstvé hlízy jsou velmi křehké, a proto je důležité odtrhávat je od kořínků velmi opatrně, aby nedošlo k poškození. Dlouhodobě se skladují při nízkých teplotách (do dvou stupňů celsia), a pokud je to možné, tak ve vlhčím prostředí, aby nevysychaly. Krátkodobé skladování po dobu dvou až čtyř týdnů je nejlepší venku ve vlhkých pilinách nebo kypré zemině. Je možné je skladovat i ve sklepě v přepravce nebo na balkoně.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku