Okurky na zahrádce: Pěstování okurek a jejich vliv na naše zdraví
Druhy okurek
Okurky polní
Okurky polní mají plody menšího vzrůstu, které mají drsnější slupku, neloupou se a jsou určeny k přímé konzumaci. Oblíbené je jejich nakládání do sladkokyselého nálevu a následně jsou zavařovány ve sklenicích. Tyto okurky mohou být hruboostné nebo jemnoostné. Ačkoliv hruboostné okurky bývají někdy pěstiteli odmítány, právě kvůli svým píchavým ostnům, bývají odolnější a hodí se i do horších klimatických podmínek. Co se týká jemnoostných odrůd, tak ty mívají s kolísáním teplot velké potíže, někdy se na základě velkých teplotních výkyvů už nevzpamatují.
Hadovky čili salátové okurky
Salátové okurky neboli hadovky mají hladkou slupku a hodí se do salátů a i k přímé konzumaci.
Vhodné podmínky pro pěstování okurek
Okurky jsou plodinou, která je velice náročná na teplo, pěstují se proto často ve sklenících a pařeništích. V případě pěstování na venkovních záhonech prospívají nejlépe na větrem chráněných a slunných stanovištích. Teplé a středně těžké půdy jsou pro okurky nejvhodnější. Kořeny okurek nutně potřebují ke svému dobrému prospívání vzduch, a proto není vhodné je sázet příliš hluboko.
Výsev a pěstování okurek
Okurky nakladačky mají kratší vegetační dobu, než okurky salátovky. Na přelomu dubna a května je možné vysévat přímo na záhon do hloubky 2 - 4 cm. Po výsevu je vhodné povrch země uválet. Samotné klíčení semen při předpěstování by mělo probíhat při 10° Celsia. Okurky nakladačky je nutné předpěstovávat nejpozději 14 dní před jejich výsadbou na záhon. Starší rostliny už hůře zakořeňují. Výsadba předpěstovaných rostlin se provádí v měsíci květnu.
Výsev skleníkových salátovek se provádí od února do konce dubna, semenáčky se musí nejpozději po čtyřech týdnech vysadit na konečné stanoviště. Termíny výsevu a výsadby jsou variabilní podle odrůdy.
Zaštípnutí výhonu okurek
Když rostlina dostatečně povyroste, zaštípneme její výhon za třetím až čtvrtým listem, čímž se podpoří tvorba postranních výhonů. Na postranních výhonech se tvoří květy, a tedy i plody. Postřiky nepoužíváme vícekrát než třikrát za sezónu, někdy také těsně před sklizní. Okurky polní je nutné sklízet ve chvíli, kdy dosahují velikosti 6 až 7 cm. Okurky salátovky dosahují obvykle délky 25 cm a je možné je sklízet, i když jsou větší, ani pak neztrácejí svoji chuť.
Chemickou ochranu na okurky nepoužíváme více než třikrát na sezonu, je důležitá její včasnost a zásadně nikdy se nepoužívá těsně před sklizní zelených plodů.
Péče o záhon s okurkami
Na stejném záhoně můžeme okurky pěstovat nejdříve po dvou letech, abychom nepodporovaly šíření chorob a škůdců. V průběhu vegetace je nutné udržovat záhon bez plevelů a pravidelně jej okopávat.
Pěstování okurek vertikální i horizontální
Okurky nakládačky je možné pěstovat klasickým způsobem na zemi, nebo je vést vzhůru po opoře. Jestliže se nám klasické pěstování neosvědčilo, pak na dřevěný rám připevněte kus pletiva, který se používá na stromky proti okusu.
Šlahouny okurek pak budou pletivo používat jako svoji oporu pro růst a i sběr plodů bude tak jednodušší. Takovýto způsob pěstování pomáhá předcházet napadení plísní okurkovou.
Choroby a škůdci okurek
CVM - virus mozaiky okurek
První příznaky mozaikové okurky můžeme začít pozorovat u asi 5-6 týdnů starých rostlin. Na listech se začnou objevovat nepravidelné zelenější skvrny, které po čase začnou žloutnout. Celé napadené listy se pak deformují a žloutnou, rostliny začnou být celkově oslabenější, slabě kvetou a začnou i méně plodit. Plody pak bývají se žlutými skvrnami a různými bradavičnatým výrůstky, plody jsou pak trvale znehodnocené. Virus mozaiky se může šířit blízkostí plevelů, které se dotýkají rostlin a přenášejí jej škůdci jako třeba mšice nebo molice. Chránit rostliny je třeba likvidací napadených rostlin a rovněž ničit mšice a molice na zahradě nebo ve skleníku.
Padání klíčních rostlin
Padání klíčních rostlin jedná se o houbovou chorobu, která se objevuje v odpovídajících podmínkách, kterými jsou vlhko, teplo a hustý výsev. Choroba napadá krčky mladých semenáčků a projevuje se tak, že krček rostliny začne postupně nad kořenem černat, celá rostlina pak následně odumírá a dále se nevyvíjí.
Černá hniloba plodů
Černá hniloba plodů je velmi nebezpečná choroba, která napadá všechnu tykvovitou zeleninu. Vyznačuje se hnědnutím listů, které začíná na jejich okrajích, a následně hnědnou a vodnatí i výhony rostliny. Již během několika málo dní může být celá kultura zlikvidována. Vegetační vrcholy rostlin začnou odumírat a rostlina přestává růst. Na plodech se začnou objevovat nepravidelné vodnaté skvrny. Pokud se proti chorobě zavčas nezasáhne, pak mohou být v krátké době zničeny i velké porosty. Zdrojem choroby může být infikované osivo, posklizňové zbytky apod. Do mladých rostlin může choroba vnikat průduchy nebo v místě mechanického poškození rostlin či plodů. Choroba se šíří především při vyšších teplotách a při vyšší vzdušné vlhkosti.
Plíseň okurková
Plíseň okurková je jedna z nejobávanější chorob okurek, která se objevuje v našich podmínkách. V období déletrvajících dešťů dokáže doslova zlikvidovat celou úrodu a porost. Preventivním opatřením proti plísni okurkové jsou jednak chemické postřiky a pěstování okurek na opěrné síti. Tak je porost provzdušněný, listy rychle osychají a nezůstávají dlouhodobě zvlhčené, čímž se rizko vzniku plísní minimalizuje.
Padlí okurky
Objeví-li se na okurkách padlí, poznáme to podle bělavých moučných skvrn, které se začnou nejprve objevovat na listech. Tyto bělavé moučnaté povlaky se začnou postupně více rozšiřovat až na celý list i na jeho rubovitou stranu, infikovat se mohou i stonky a plody. Časem tento povlak začne šednout a napadené listy žloutnou a odumírají. Této chorobě nahrává suché a teplé počasí, k infekci dochází při relativní vzdušné vlhkosti. Před výsevem nebo výsadbou je vhodné vydesinfikovat celou konstrukci skleníku vykuřováním nebo k tomuto určenými chemickými prostředky.
Korkovatění okurek
Začnou-li se na okurkách objevovat šedé podélné pruhy a drobné trhlinky, jedná se o korkovatění okurek. Tento problém se objevuje na základě kolísavých teplot a ve spojitosti s rosou, nebo na základě častého vlhčení a následného oschnutí plodů pletivo začne korkovatět. Ochrana proti korkovatění je pouze v prevenci, v případě prudkého slunce zastiňte porost přístřeškem z fólie, tím také zabráníte nadměrnému ovlhčování rosou nebo deštěm.
Slimáci
Nepřátelé zahrádkářů - slimáci - si velice rádi pochutnávají třeba právě na okurkách. Plži jsou schopni zlikvidovat už malé sazenice. Chránit svoji zahrádku před nájezdy slimáků je možné pásy vysypanými suchým materiálem (sláma, vaječné skořápky, popel nebo piliny), rovněž aromatické byliny nemají slimáci příliš v lásce, odpuzuje je šalvěj, tymián, levandule nebo i petržel. Piliny lze navíc polít kávou s logrem. Roztok se jedním či dvěma procenty koncentrací kofeinu je pro plže smrtelně jedovatý, ale rostlinám vůbec nevadí. Přirozenými pomocníky zahrádkářů z přírody jsou třeba ježci, ještěrky, slepýši, užovky, ropuchy a některé druhy ptáků. Plži milují vlhké počasí, proto by je zahrádkáři měli vysbírat na záhoncích hned zrána, navečer a po dešti, jde o poměrně náročnou, ale zároveň účinnou metodu. Nejlepším ekologickým likvidátorem slimáků je kachna Indický běžec.
Účinky okurek na naše tělo
Kromě svojí vynikající chuti mají okurky i mnohá další praktická využití. Co všechno tento zelený zázrak ze zahrádky umí?
Okurky na oteklé oči
Jedná se o známou babskou radu, která ale stojí za vyzkoušení. Po probdělé noci stačí přiložit na pár minut na unavené a podrážděné oči plátky okurek a otok se značně zmírní a oči „prokouknou“.
Okurky pro krásnou pleť
Okurka má podobné účinky jako aloe vera. Pleť pomáhá hydratovat, vyživovat, zklidňuje ji, omlazuje a vyhlazuje drobné vrásky okolo očí. Vylisovaná okurková šťáva zase zabírá na ekzémy, lupénku, kopřivku a akné.
Okurky na hubnutí
Okurka obsahuje 95% vody a dokáže člověka výborně zasytit. Zpevnit kůži, na které se objevuje celulitida, pomůže opět okurka - je dobré problémové partie potřít jejich plátkem.
Okurky pro svěží dech
Látky v okurce napomáhají ničit nežádoucí bakterie způsobující zápach z úst, stačí na půl minut vložit do úst plátek z okurky.
Okurky na vysoký tlak
Látky v okurkách obsažené jsou fosfor, vápník a draslík, které pomáhají snižovat vysoký tlak.
Okurky při cukrovce
Okurka obsahuje hormon, který pomáhá tvořit inzulín.
Okurky a prevence rakoviny
Je vědecky prokázáno, že okurka pomáhá předcházet rakovině. Chrání například prostatu, prsa, vaječníky, plíce nebo dělohu.
Okurky na pročištění těla
Okurky zbavují organismus toxinů, ředí kyselinu močovou, čistí organismus při chřipce a nachlazení.
Okurky proti kocovině a únavě
Chcete-li po ponocování předejít rannímu bolení hlavy, dejte si před spaním na čelo kousek okurky salátovky. Cukr a vitamín B v ní obsažený dodá tělu živiny, udrží tělo v rovnováze a pomůže předejít kocovině. Rovněž trpíte-li únavou, zkuste obdobný postup nebo rovnou jednu salátovku snězte. Cukry a vitamín B dodají energii, a tak dokážete být čilí třeba ještě několik dalších hodin.
Diskuse k článku