Záchvatovité přejídání je problém především psychický
Stresující a traumatizující události v životě bývají základem psychogenního přejídání se. Takovýmito událostmi jsou často ztráta blízké osoby, rozchod či rozvod s partnerem, ztráta zaměstnání, náhlé a výrazné životní změny, různá onemocnění apod. Takováto porucha příjmu potravy se velmi často může pojit i s poruchami spánku. To jsou pak případy, kdy člověku hlad a chuť nedovolí spát a ten v noci vyjídá lednici.
Velmi často se poruchy příjmu potravy a záchvatovité přejídání pojí s poruchami spánku, kdy člověk v průběhu noci drancuje lednici a hlad mu nedovolí klidně spát.
Záchvatovité přejídání se postihuje obě dvě pohlaví bez rozdílu, může se rozvinout v dospívání, ale i jakémkoliv jiném věku. Příčinou bývá nevyvážené stravování, které je způsobeno buď různým dietním experimentováním, omezováním se v jídle, hladověním, jednostranně orientovaným jídelníčkem a podobně. Takovéto stavy se pak střídají s neodolatelnou, nutkavou touhou přejídat se. Zdaleka nejsou ničím výjimečným, ale naopak se s jistotou opakují. Takovýto záchvat se dále projeví tím, že po přejedení přicházejí pocity studu i fyzických nepříjemných pocitů. Ke zvracení obvykle nedochází. Následkem takto rozkolísaného jídelníčku váha obvykle roste, s nadváhou a obezitou narůstá i nespokojenost se sebou samým a snaha se v jídle omezovat.
Přejídání se je nejobvyklejší příčinou nadváhy a obezity. Jakmile příjem energie výrazně překročí výdej, pak tělo začíná ukládat přebytky. Nejde však o jedinou příčinu nadváhy a obezity, vliv může mít i sedavý způsob života, genetické predispozice, hormonální poruchy a poruchy metabolismu, celkově nezdravý životní styl, stres a další psychogenní faktory. Nadváha v rodině a dispozice k ní se dědí. Předpoklady k nadváze sice jsou jistou komplikací, která znamená, že budete muset být ve Vašem stravování obezřetnější a v boji o udržení optimální hmotnosti usilovnější. Dispozice však neznamená hotový problém.
Co motivuje a nutí k záchvatovitému přejídání?
Kromě touhy po sladkostech a jiném nezdravém jídle může mít touha po sladkém i jiné a poměrně nepříjemné příčiny. Záchvatovité přejídání se je způsobeno často stresem, podrážděností, úzkostí a podobně. Specifickým druhem přejídání se je tzv. noční přejídání. Tento druh přejídání je pro rozvoj nadváhy velice rizikovým faktorem.
Objevilo-li se u Vás záchvatovité přejídání, pak si položte otázku, co se ve Vašem životě změnilo a jak se aktuálně cítíte. Pravá příčina může být vědomé mysli skrytá, projevit se může právě nezkrotnými chutěmi. Emoce, které potlačujeme, často pak vyvěrají na povrch v neočekávaných formách. Jednou z nich mohou být právě nezkrotné chutě.
Původ přejídání může vězet v pocitech frustrace nebo deprivace. Jedná se o snadno dostupný zdroj uspokojení, který jen stěží Vám může někdo odepřít, na rozdíl od jiných zdrojů spokojenosti a štěstí.
Kompulzivní přejídání mívá obvykle příčinu psychického rázu, vliv mohou mít ale i další faktory. Některé léky, zejména na hormonální bázi, mohou umocňovat touhu po jídle, určitou roli hrají i špatné návyky v životosprávě a podobně.
Záchvatovité přejídání a důsledky
Záchvatovité přejídání vede k celé řadě problémů, kromě těch zjevných, jako je nadváha a obezita to mohou být i obtíže způsobené nedostatkem vitamínů a minerálů. K tomu vede především jednostranná strava, mnoho tučných a smažených jídel, příliš mnoho pochutin a sladkostí, instantní a konzervované potraviny atd. Nadměrné přejídání může vést k rozvoji diabetu a může vést k rozvoji dalších poruch příjmu potravy, například bulimii či anorexii.
Projevy kompulzivního přejídání
Tato porucha se projevuje neodolatelnou touhou po jídle, a to i v případě, kdy by člověk neměl had objektivně pociťovat. Urputná touha po jídle přichází, i když je člověk objektivně sytý, hlad se často dostavuje i v pozdních nočních hodinách, čímž i narušuje odpočinek a spánek.
Potřeba pokračovat v jídle je pociťována až do chvíle, kdy je člověk najezený doslova k prasknutí, je nucen k dalším soustům, i když už je mu těžko. Jídlem je doslova posedlý, neustále nad ním přemýšlí, s jezením není schopen přestat, ani když dokonce chce. Po jídle trpívá pocity hanby nebo viny a tak často jí o samotě, v tajnosti. Přejídání někdy může odeznít spontánně, ale v některých případech je třeba obrátit se o pomoc na odborníka. Ačkoliv přejídání je obtíží, která postihuje obě pohlaví, o něco náchylnější jsou k ní přece jen ženy. Kompulzivní jedlíci mohou mít běžnou hmotnost, někdy ale trpí nadváhou či obezitou. Spoustu z lidí takto postižených trpívá depresemi a úzkostmi. Často tito lidé také cítí stud za to, že se nedokážou v jídle ovládnout a také za svůj fyzický vzhled.
Anorexie
Anorexie je rovněž onemocnění patřící mezi poruchy příjmu potravy. Záchvatovité přejídání se může někdy zvrátit v anorexii. Je to vleklé onemocnění, při kterém se člověk snaží mít kontrolu nad svojí hmotností a svým jídelníčkem, svoji tělesnou hmotnost se snaží neustále snižovat. Léčba je možná jen v případě, že nemocný jedinec si svůj problém uvědomí. Přiznat si problém je prvním krokem k možnému uzdravení.
Mentální anorexie je závažné onemocnění. Pokud není léčena, je spojena s množstvím velice závažných zdravotních důsledků, a to zejména kvůli postupnému rozvratu metabolismu. Podle dostupných čísel přitom mentální anorexie u kolem 5% postižených končí smrtí podvýživou či dehydratací, což z ní zároveň dělá psychologické onemocnění, které vede k vůbec největšímu počtu úmrtí.
V léčbě se užívají vhodná psychofarmaka, neboť léčebné postupy a nutnost jíst vyvolává u pacientů úzkost. K úspěšnému vyléčení napomáhá i psychoterapie.
Více o mentální anorexii se dozvíte v článku Mentální anorexie může potkat kohokoliv!
Bulimie
Mentální bulimie se projevuje záchvatovitým přejídáním a snahou tomuto čelit tím, že je vyvoláno úmyslné zvracení potravy, ale také vyvoláváním průjmu, užíváním látek určených k hubnutí se snahou netloustnout.
Tato porucha má mnohé rysy shodné s anorexií, patří mezi ně pozorování vlastního těla, zvýšené sledování hmotnosti apod.
Typickými následky bulimie bývá kazivost zubů, která je zvýšená, nepravidelná nebo vymizelá menstruace, zhoršená pleť, suchost pokožky, oteklé tváře, nedostatek draslíku a dalších pro tělo důležitých látek. Častý je rozvrat metabolismu, zvýšený sklon k srdečním poruchám, zácpy a průjmy...
Léčba bývá obvykle podobně jako u ostatních poruch příjmů potravy vleklá a poměrně náročná. Základem je, aby byl nemocný ochoten se vůbec vyléčit. Součástí léčby je upravení stravovacího režimu, osvojení si stravovacích návyků a terapie. Psychoanalytická terapie pátrá po příčinách vzniku onemocnění. Kognitivně-behaviorání terapie se zase snaží změnit negativní postoj k vlastnímu tělu a odstranit problematické myšlení. Rodinná terapie se využívá především u mladších klientů, kteří žijí s rodiči, zaměřuje s na fungování rodiny a vztahy v rodině, sleduje negativní jevy či změny v rodině.
V medikamentózní léčbě se uplatňují antidepresiva, antiepileptika a léky potlačující zvracení.
Diskuse k článku