Rozhovor: „Na klienta se dívám jako na komplexního člověka“, říká specialistka na funkční výživu Žaneta Kremsa
Žaneta Kremsa je expertka na výživu a nyní je o ní čím dál tím víc slyšet. Chcete-li se s ní setkat osobně, pak navštivte Institut funkční medicíny a výživy, jehož je součástí. Píše, vydává knihy a radí lidem, jak zlepšit své zdraví.
Na svých webových stránkách máš napsáno, že jsi specialistka na funkční výživu. Co si pod tímto pojmem máme představit?
„Specializuji se na výživu, která vyzdvihuje důležitost kvality a pestrosti potravin, přičemž řeším klinickou nerovnováhu daného člověka. Funkční výživa je jedním z pilířů funkční medicíny, která se zaměřuje na chronická onemocnění, na příčiny jejich vzniku. Na klienta se dívá jako na komplexního člověka, neizoluje ho do jednotlivých seznamů příznaků. Vše se vším souvisí.“
Všimla jsem si, že se zaměřuješ hodně na GAPS stravu, co to je?
„GAPS je terapeutický protokol, který se používá při chronických onemocněních založených na oslabeném trávicím systému. Je zde kladen velký důraz na optimalizaci střevního mikrobiomu, který má vliv nejen na naše trávení, ale i na imunitní systém. Proto jsou typickými GAPS pacienty lidé s různými poruchami trávení, ale i oslabeným imunitním systémem. Dalším typickým GAPS syndromem jsou různé psychické poruchy. Ve střevech jsou totiž produkovány neurotransmitery, které se prostřednictvím bloudivého nervu přenášejí do mozku. Proto se tento protokol často využívá u dětí s ADD, ADHD, dyslexií, dyspraxií nebo autismem.
GAPS protokol spočívá v nízkosacharidové stravě. Klade se důraz na fermentované potraviny, hojivé vývary a šetrnou detoxikaci. Je to dočasný styl stravování a není úplně jednoduchý. Je potřeba si o něm hodně načíst a ideálně spolupracovat s průvodcem. Nicméně je-li GAPS protokol správně uchopen, pak může mít krásné výsledky.“
Existuje nějaký stravovací styl vhodný opravdu pro každého?
„Ten bohužel neexistuje, každý z nás má jiné biologické potřeby, které se navíc v průběhu života mění. Existuje ale základní stravovací pravidlo společné pro všechny – měli bychom jíst pestře a v rámci svých možností i co nejkvalitněji. Potraviny by měly být minimálně zpracované a měli bychom respektovat lokální produkci a roční období. Jídlem bychom se neměli stresovat, a naopak si ho užívat – jedině tak je možné využít plného potenciálu metabolismu trávení potravy.
Existuje také jednoduchá a funkční pomůcka zdravé výživy nazvaná „zdravý talíř“, která specifikuje základní rozvržení jednotlivých potravin. Talíř je rozdělen na čtvrtiny, přičemž jednu větší čtvrtinu zabírá zelenina a jednu menší ovoce. Třetí čtvrtinou jsou pak polysacharidy a poslední čtvrtinou bílkoviny. Uprostřed jsou zdravé oleje a tuky. Budete-li se řídit touto pomůckou, není potřeba potraviny vážit nebo jiným způsobem vyhodnocovat.“
Co a jak bychom měli ideálně jíst, chceme-li být zdraví?
„Strava by měla obsahovat všechny základní makroživiny – tedy bílkoviny, sacharidy a tuky. Také by měla být bohatá na minerály a vitamíny. V tom nám může pomoci tzv. „duhová dieta“, která se zaměřuje na pestrost stravy. Jednotlivé barvy duhy pokrývají celou škálu vitamínů a minerálů (včetně fytolátek, které plní v lidském organismu určitou funkci). Zelené potraviny pomáhají tělu podporovat detoxikační mechanismy a imunitní systém; červené mají výrazné antioxidační účinky a podporují buněčnou regeneraci; žluté podporují zdraví kůže a očí; fialové mají protizánětlivé účinky a chrání naše buňky před volnými radikály a bílé potraviny mají antibakteriální, protivirové a protirakovinné účinky. To je jen velmi zjednodušený výčet, jednotlivých pozitiv je samozřejmě mnohem více.“
Pokud se už objeví nějaké zdravotní obtíže, říká se, že úprava stravovacích zvyklostí je nutností. Jenže jak máme stravu tedy správně upravit?
„To záleží na typu zdravotních obtíží. Určitě je vhodné na nějakou dobu organismu ulehčit a nezatěžovat ho potravinami, které by mohly iritovat trávicí nebo imunitní systém. Naopak je dobré podpořit organismus potravinami, které ho vyživují – a podporují tak regeneraci. Mezi nejčastější „dráždiče“ patří lepek, mléko a cukr. Velice hojivý je například vývar. Ale nedá se paušalizovat. Co může být pro jednoho lékem, může být pro druhého jedem. Proto je vhodné spolupracovat se specialistou na funkční výživu, který na základě důkladné anamnézy dokáže určit, které potraviny jsou pro pacienta vhodné (a které nikoliv).“
Jaro je v plném proudu, mnoho z nás ještě zmáhá jarní únava. Co bychom měli ideálně zařadit do jídelníčku, abychom se cítili fit?
„V jarním obdobím bychom si měli vybírat potraviny, které pomáhají načerpat sílu a doplňují duševní energii. K tomu je vhodná listová a neškrobová zelenina, která hydratuje naše buňky a poskytne nám výživu, které tělo v tomto období potřebuje. Snažte se skládat svůj talíř tak, aby zelenina pokrývala tři čtvrtiny talíře. Inspirujte se tím, co je aktuálně v sezóně, nyní jsou to ředkvičky, chřest, artyčoky, kedlubny, saláty. Brzy se můžeme těšit na brokolici, květák, kapustu, mrkev, rajčata, řepu atd… Sezónní potraviny jsou nabité živinami a plné energie.
Nezapomeňte na bylinky všeho druhu, skvělé jsou i jedlé květy a různé klíčky. Celkově je na jaře vhodnější lehčí strava, zeleninu byste měli upravovat spíše lehce na páře, případně minutu povařit ve vroucí vodě. Maso je lepší omezit a preferovat drůbež, králíky a ryby. Vhodné jsou i luštěninové vývary z kořenové zeleniny a bylin, nebo kostní vývary, které jsou bohaté na minerály. Opomenout bychom ale určitě neměli i dostatečný pohyb, ideálně venku na čerstvém vzduchu.“
Žaneto, vydala jsi nějaké knihy a pořádáš i semináře. Na co se můžeme v nejbližší době těšit. Případně, kde Tě můžeme vidět?
„Vidět mě můžete na mém instagramovém profilu, kam píšu tipy, jak o sebe pečovat, co zrovna chystám, a i něco málo z mého osobního života. Potkat se můžeme také na klinice Institutu funkční medicíny a výživy, pod kterým pořádáme různé akce a semináře. Aktuálně máme vypsané pouze online semináře, ale již připravujeme plán na letní sezónu, kdy bude příležitost se vidět i osobně.“
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku