Rozhovor: “Dalekozrakost dnes už není problém. Laser ji odstraní za dvacet vteřin,” říká oční lékařka a primářka kliniky MUDr. Lucie Valešová
Oční vady a dalekozrakost je téma, které vás zajímá. Napsali jste nám, abychom této oblasti věnovali samostatné povídání. O tématu jsme si proto povídali přímo s primářkou oční kliniky Neovize, MUDr. Lucií Valešovou.
MUDr. Lucie Valešová pravidelně přednáší na odborných oftalmologických vzdělávacích akcích a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů v ČR i v zahraničí. Je autorkou učebnice léčby diabetických změn oka a Atlasu oftalmologie. Primářka Lucie Valešová je, mimo jiné, členkou České oftalmologické společnosti, České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie a České vitreoretinální společnosti.
Nejrůznějšími očními vadami u nás trpí poměrně velké množství lidí. Jaké oční vady jsou nejčastější?
„Nejčastější oční dioptrickou vadou je krátkozrakost, která postihuje až 30 % české populace. Dalekozrakost trápí přibližně 10 % populace. Velmi častý je také astigmatismus, který je spojen s krátkozrakostí či dalekozrakostí. Jeho příčina tkví v nerovnoměrném zakřivení některých optických ploch oka, zpravidla oční rohovky. S postupujícím věkem pak oční čočka ztrácí svou přirozenou pružnost a dochází k presbyopii neboli vetchozrakosti. Velmi častým onemocněním u seniorů je pak šedý zákal, který postihuje osoby starší 60 let. Po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace. S věkem totiž dochází k zakalení přirozené oční čočky, proto lidé s tzv. kataraktou mají zamlžené vidění, mohou být citliví na světlo či mít zkreslené barevné vnímání. Katarakta je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí, ve vyspělých zemích je však možné ji odstranit výměnou zakalené čočky za umělou během rychlého ambulantního zákroku.“
Irisdiagnostika: Co všechno lze vyčíst z očí?
S nějakými očními vadami se už rodíme. Ale některé se objeví až během života. Co všechno má na ně vliv?
„Zrak do jisté míry ovlivňuje i složení jídelníčku. Očím prospívá vitamín A (mrkev, meloun, meruňky), vitamín E (ořechy, obilné klíčky), vitamín C (ovoce a zelenina), nenasycené mastné kyseliny Omega 3 (ryby), zinek (luštěniny, vaječný žloutek), selen (tuňák, česnek), karotenoidy lutein a zeaxantin nebo mezozeaxantin (listová zelenina a bobulovité ovocné plody). Jen zdravě jíst ovšem nestačí. Kromě správné výživy je tu i řada dalších aspektů, které mají na zrak důležitý vliv: neprospívá mu například časté hledění na krátkou vzdálenost, zvláště pokud ostříte do elektronických zařízení jako je mobil, tablet či monitor. Důležité je také chránit zrak před úrazy (například ochrannými brýlemi při kutilských pracích či sportu) i škodlivým UV zářením (kvalitními slunečními brýlemi s ochrannou hodnotou UV 400). Alfou a omegou zdravých očí jsou ovšem pravidelné prohlídky u očního lékaře, který po vyšetření správně stanoví případnou korekci zraku, anebo může odhalit závažná oční onemocnění, jež jsou pro pacienty zpočátku bezpříznaková, například zelený zákal. Při něm dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu, který přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Vliv mají i některé nemoci – například cukrovka způsobující diabetickou retinopatii. O zrak se musíme starat ve spolupráci s očním lékařem a na pravidelné preventivní prohlídky chodit alespoň jednou za dva roky, po čtyřicítce častěji.“
Krátkozrakost a dalekozrakost jsou běžně diskutovanými obtížemi. Co to vlastně je a jak se projevují?
„Celkový výskyt myopie, tedy krátkozrakosti, dnes odborníci odhadují u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel planety a počet osob s touto vadou každým rokem rapidně narůstá. Projevuje se špatným viděním do dálky a bývá většinou diagnostikována u dětí a dospívajících, ale může se objevit i později. Většinou postupně narůstá až do časné dospělosti, kdy se vývoj kolem 20. až 25. roku života většinou zcela nebo téměř zastaví. Po 20. roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat. Při této vadě se paprsky procházející rohovkou a čočkou nestřetávají na sítnici ale před ní. Od tohoto místa se pak paprsky zase rozbíhají, a tak se na sítnici obraz nepromítá ostře a je rozmazaný. Zpravidla je to dáno tím, že je krátkozraké oko příliš dlouhé – jeho bulva je nadměrně protažená, ale příčinou může být i přílišné zakřivení čočky, kombinace obou faktorů a výjimečně také zvýšená lomivost optického aparátu oka. Potíže lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami s „minusovými“ dioptriemi (rozptylné brýlové sklo), které posunou obraz na sítnici, a ten se stává ostrým. Trvalé odstranění problémů pak umožňuje laserová operace.
Dalekozrakost neboli hypermetropie, tedy špatné vidění nablízko, trápí přibližně 10 % populace. Málokdo ví, že tato vada postihuje každého, po narození jsou totiž naše oči krátkozraké. Časem se vše přirozeně srovná, ale někteří lidé se s vadou zraku potýkají i nadále. Je to dáno tím, že ani po narození není zdaleka vývoj oka ukončen, takže oko novorozence ještě nějaký čas roste a vyvíjí se. Jakmile oko doroste, vada se ztratí. Někdy však předozadní délka oka zůstane menší (oko je tzv. krátké) a dalekozrakost přetrvává. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti čočky. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz. Pokud je vada jen slabá, tedy cca do +0,5 dioptrie, obvykle si jí člověk ani nevšimne, protože oko dokáže automaticky doostřit. U vyšších dioptrií přichází nejen špatné vidění, ale může se vyskytovat i bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost. Dalekozrakost lze odhalit při očním vstupním vyšetření, velikost vady se vyjadřuje v plusových dioptriích. Nejčastější je dalekozrakost ve výši od +2 do +6 dioptrií. Těžká vada přináší zhoršené vidění nejen na blízko, ale i na vzdálené předměty. Dalekozrakost mnohdy provází tupozrakost a strabismus (šilhání). Korekce se provádí „plusovými“ brýlovými či kontaktními čočkami, které posouvají obraz na sítnici, anebo laserovou operací, která odstraní potíže trvale.“
Jsou nějaké možnosti, jak tyto vady korigovat například speciálními očními cviky či jinak alternativně?
„Cviky jsou velmi důležité u tupozrakosti, což je oční vada, která bývá často diagnostikována u dětí. Tupozrakost se kromě nošení brýlí léčí prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti – a nemocné oko je potom nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy. Pokud se tupozrakost neléčí v dětství, zůstane již natrvalo. Problém nastává také u dětí, které tráví většinu dne hleděním do blízka (například na displej, na monitor, na televizi). Tím pádem chybí střídání pohledových vzdáleností. U dospělých už tento vliv nebývá tak zásadní, ale největší vývoj krátkozrakosti probíhá do patnácti let věku. V této době je zaostřování okem do blízka (dívání se do počítače) mimořádně rizikové a nebezpečné.
U dospělých hledění do monitoru sice přímo nezhoršuje kvalitu zraku, při dlouhodobém pohledu na obrazovku ovšem hrozí nejrůznější oční komplikace jako svědění očí, rozmazané vidění, suché oči nebo akomodační křeč s vývojem akomodační krátkozrakosti. Kromě toho záře může vést k únavě očních svalů. Proto kdo denně pracuje na počítači, měl by do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách hledění na monitor se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání. Jestliže máte pocit suchých očí, občas zavřete víčka, zamrkejte, anebo sáhněte po umělých slzách na svlažení povrchu oka. Díky tomu zmírníte pocit pálení a únavy. Pro zmírnění zrakových problémů spojených s celodenní prací na počítači existuje také takzvaný zrakový trénink, který jsme s našimi optometristy u nás na klinikách připravili. Pacient nejprve podstoupí vizuální testy a poté dostane instrukce, jak na zrakový trénink s pomůckami, které dostane domů. Cviky jsou každému pacientovi šité na míru.“
Je možné se krátkozrakosti nebo dalekozrakosti zcela zbavit?
„Ano, díky laserovým operacím očí se lze zbavit krátkozrakosti, dalekozrakosti i astigmatismu. Pro odstranění střední a vyšší krátkozrakosti používáme femtosekundový laser. Na základě precizních výpočtů separuje přebytečnou tkáň uvnitř rohovky a chirurg ji následně odstraní speciální pinzetou. Nedojde k narušení samotného povrchu oka a rohovka si díky tomu zachová svou pevnost a stabilitu. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými refrakčními zákroky, vyšší dioptrické vady se odstraňují nitroočními zákroky.“
Říká se, že dalekozrakost trápí spíše starší jedince, je tomu tak? Případně proč?
„V mladém věku se tato vada vůbec nemusí projevit, vidění se často výrazně zhorší až ve věku 35–40 let, kdy se pružnost oční čočky sníží a ta již nedokáže tak akomodovat.“
Jsou nějaké denní činnosti, které dalekozrakost mohou zhoršovat?
„Nekorigovaná dalekozrakost může lidi omezovat při každodenních činnostech jako je psaní, čtení či jakákoliv práce, při které je důležité ostré vidění do blízka. Tyto činnosti však dalekozrakost nezhoršují.“
Budu-li mít diagnostikovanou dalekozrakost, mohu nosit i kontaktní čočky nebo ty jsou jen pro krátkozraké?
„Dalekozrakost lze korigovat i kontaktními čočkami. Pokud se ovšem rozhodnete pro nošení kontaktních čoček, vaše první kroky by měly zamířit k očnímu lékaři, aby zjistil aktuální stav vašeho zraku a zároveň vám poradil s výběrem. Je nutné znát zakřivení oka, jeho průměr a také ohniskovou vzdálenost, která je jiná než u brýlí. Navíc existuje řada různých typů kontaktních čoček, které se liší materiálem, konstrukcí i dobou nošení – a nezkušený člověk se v nabídce těžko orientuje. Výběr čoček je proto vždy individuální a je zcela nezbytné jej důkladně konzultovat s očním lékařem či optometristou a nevybírat čočky jen podle počtu dioptrií. Dříve, než si čočky nasadíte, byste také měli znát pravidla jejich nošení a seznámit se i s případnými riziky. Potíže s očima má totiž více než 60 % uživatelů kontaktních čoček. Jedná se nejčastěji o pocit řezání a pálení a červené oči, dojít ale může také na zánět spojivek či rohovky.“
Údajně stejně jako dalekozrakost, se projevuje i presbyopie. Co to je a jak lze tyto vady od sebe rozeznat?
„Zatímco dalekozrakost je vrozená, vetchozrakost vzniká společně s přibývajícími léty. Dá se říci, že čočka v lidském oku se podobá objektivu fotoaparátu – to díky ní dokážeme zaostřit na objekty v různé vzdálenosti. Této vlastnosti se říká akomodace a ve skutečnosti jde o zploštění či vyklenutí, které mění optickou mohutnost oka. Tím zrakový orgán správně ostří. Schopnost však postupem věku klesá. Zraková ostrost dosahuje maxima ve třiceti letech a udržuje se dlouho na vysoké úrovni. Až do 45. roku života hovoří odborníci o takzvaně refrakčně stálém období, postupně dochází ke snižování výkonu akomodačního procesu. Akomodace zajišťuje schopnost vidět ostře předměty, které se nachází v různé vzdálenosti od nás. V průběhu stárnutí dochází ke slábnutí akomodačního výkonu, což kolem 45. roku života většinou vyústí k projevu vetchozrakosti (presbyopie) a nutnosti použít brýlovou korekci na čtení. Ve věku 70 let pozbývá akomodační proces funkčnosti, protože akomodační amplituda se u takových věkových hranic přibližuje nule. Vada se koriguje brýlemi či kontaktními čočkami, které tuto nedostatečnost korigují.
Často se však zhoršuje nejen vidění na blízko, ale i na dálku a střední vzdálenost. Řešením je pak střídání brýlí, anebo používání multifokálních brýlí. Mnoho lidí však může při jejich nošení pociťovat potíže, zvláště muži si na ně v 80 % nezvyknou. Řešením je potom operace. Metoda, která řeší problém presbyopie a je vhodná i pro ty, kdo mají vysoké dioptrie, se nazývá Prelex. Název této metody vznikl jako zkratka termínu Presbyopic Lens Exchange – Presbyopická výměna čočky. Jedná se o zcela bezpečný, bezbolestný a rychlý chirurgický zákrok. Během operace se původní přirozená oční čočka nahrazuje umělou trifokální nitrooční čočkou, která zlepšuje vidění na blízko, na střední vzdálenost i do dálky. Pacienta tak dnes už umíme zbavit závislosti na brýlích.“
Velkým tématem jsou laserové operace očí. Skutečně jsou vhodné pro každého? A mohou nás zcela zbavit očních vad?
„Mezi nejčastější oční operace u pacientů ve věku od 18 do 40 let patří laserové odstranění dioptrií; operovat lze krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Podle průzkumu očních klinik NeoVize nejčastěji lidé podstupují laserovou operaci očí, protože jim brýle překáží při sportu (24,63 %), druhým nejčastějším důvodem jsou obtíže s kontaktními čočkami (16,42 %), na třetím místě uvádějí ekonomické důvody a fakt, že si nezvykli na brýle (oboje 13,43 %). Dalšími zmiňovanými důvody jsou: rozdíl dioptrií mezi oběma očima, nutnost ostrého zraku v zaměstnání, brýle mi nesluší či narušení sebevědomí. V poslední době patří k důvodům i neustálé mlžení brýlí při nošení respirátoru či roušky. Vliv na narůstající vlnu laserových refrakčních operací má jednak technický pokrok, který minimalizuje rizika a zároveň zvyšuje šetrnost a tím i komfort pacientů. V současnosti jsou pacientům nemocnic a očních klinik k dispozici lasery již třetí generace, zvané femtosekundové. Lasery se stále zdokonalovaly tak, aby byly vůči očím šetrnější a dnes je to opravdu velmi bezpečný způsob, jak se zbavit vybraných očních vad.
Na provedení bezbolestného zákroku stačí u femtosekundových laserů pouhých 20 vteřin. Pacient na sále stráví přibližně 20 minut, vidění se stabilizuje zhruba do týdne. Ovšem vhodnost operace by měl vždy posoudit oftalmolog. Základním předpokladem pro provedení kvalitní operace je důkladné předoperační vyšetření. Prohlídka by měla trvat přibližně dvě až tři hodiny a její součástí by vždy mělo být rozkapání očí, díky kterému dojde k rozšíření zornic a následně je možné pomocí štěrbinové lampy prohlédnout oční pozadí.
V některých případech, například dalekozrakým pacientům s vadou vyšší než +4 dioptrie, pacientům s tenkou rohovkou nebo pacientům ve středním nebo vyšším věku (nad 45 let) doporučujeme nitrooční chirurgický zákrok. Během operace je původní oční čočka odstraněna a do oka je implantována umělá nitrooční čočka – vidění je pak trvale ostré a jasné.“
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku