Rizikové těhotenství vyžaduje důslednou součinnost ženy s lékařem. Na co se zaměřit?
Již samotný název – rizikové těhotenství naznačuje, že představuje vyšší riziko pro rozvoj komplikací jak u ženy, tak u ještě nenarozeného dítěte. Spouštěcími faktory může být samotná gravidita nastávající maminky nebo vážnější onemocnění v osobní anamnéze. Obojí vyžaduje bedlivou pozornost odborníků, aby nedošlo k ohrožení života.
Pakliže je žena ve vysoce rizikovém těhotenství, musí se mnohem častěji podrobovat vyšetřením u gynekologa a měla by dbát jeho instrukcí (obvykle je doporučován klidovější režim a ve vážnějších případech i pobyt v nemocnici). Sama nastávající matka však může udělat pro minimalizaci komplikací mnohé. Co přesně? To se dozvíte v následujících řádcích...
Rizikové těhotenství a faktory, které ho mohou podporovat
Nyní si pojďme osvětlit, jaké mohou být příčiny rizikového těhotenství:
- Cukrovka v anamnéze: ženy léčící se s diabetem I. nebo II. typu by měly pečlivě monitorovat svou glykémii a dbát na správné dodržování léčebného režimu. Čím lépe bude jejich diabetes kompenzovaný, tím více se minimalizují možné komplikace, jako např. předčasný porod, porod dítěte s vyšší hmotností nebo třeba nízká hladina cukru v krvi u narozeného dítka.
- Hypertenze v anamnéze: maminky, které se léčí s chronicky vysokým krevním tlakem, musí být též důsledně sledované lékařem. Hypertenze může představovat faktor určující rizikové těhotenství, tj. existuje tu riziko krvácení do mozku, srdeční selhávání, selhávání ledvin nebo předčasné odloučení placenty.
- Dispozice pro tvorbu krevních sraženin: rizikové těhotenství zřejmě bude mít i žena, která má v anamnéze poruchy krevní srážlivosti, jako je například trombofilie.
Dále lékař zpozorňuje u žen, které se léčí s revmatologickým onemocněním, vrozenou nebo získanou srdeční vadou, infekčním onemocněním (infekce ledvin, HIV, virová hepatitida) nebo i s psychiatrickým onemocněním. To vše je vážnou predispozicí pro stanovení rizikového těhotenství gynekologem.
Každá těhotná žena se musí podrobit kontrolnímu ultrazvuku, vyšetření moči a odběru krve. To vše předá jasný obraz toho, zda se může jednat o rizikové těhotenství nebo je vše v pořádku a gravidita probíhá bez komplikací.
Rizikové těhotenství a patologie při vývoji dítěte v děloze
Není to však pouze osobní anamnéza, která předává gynekologovi informaci o tom, že by se u ženy mohlo jednat o vysoce rizikové těhotenství. Pomocí celé řady vyšetření (klasické gynekologické vyšetření, ultrazvuk, laboratorní vyšetření apod.) se též zjišťuje, v jaké kondici je vyvíjející se miminko. Lékaře například zajímá, zda se u něj nevyvíjí genetické syndromy, dědičná onemocnění, vrozené srdeční vady nebo zda roste podle normy. Pokud jsou zjištěny jakékoliv patologie, je zapotřebí intenzivní screening/sledování matky i dítěte.
Komplikace, které mohou nastat v souvislosti s rizikovým těhotenstvím
Jakmile nastávající maminka podcení instrukce lékaře při rizikovém těhotenství, může se její zdravotní stav (a samozřejmě i dítěte) rapidně zhoršit. Nastat mohou dokonce i závažné komplikace typu potrat, předčasný porod, narození mrtvého dítěte nebo preeklampsie (nedostatečná funkce placenty, onemocnění děložních cév).
Někteří lékaři považují za rizikové těhotenství i to, které vzniklo u ženy nad 35 let věku. Dr. Campbell, americká specialistka na riziková těhotenství také dodává toto: „Jak ženy stárnou, zvyšuje se u nich možnost komplikací během těhotenství – např. je vyšší riziko vzniku Downova syndromu u dítěte, rozvoj těhotenského diabetu, kardiovaskulárních komplikací a podobně.“
Rizikové těhotenství aneb Co může žena udělat pro minimalizaci komplikací?
Konkrétní doporučení při rizikovém těhotenství dá ženě samozřejmě její ošetřující gynekolog. Vždy záleží na tom, v jakém zdravotním stavu se nachází. Obecně ale platí, že by se nastávající maminka v riziku neměla tělesně ani duševně přetěžovat. Psychická pohoda je zásadní. Současně se zakazuje zvedání těžkých břemen a nedoporučuje se provozování některých náročnějších sportů.
Žena má také během rizikového těhotenství právo na to, nechat si vypsat neschopenku – pokud je zaměstnancem. Toto bývá zpravidla standardem, jestliže to lékař výslovně doporučí.
Autor článku: Iveta Reinisch
Diskuse k článku