Vegetariánská strava - mýty a fakta
Vegetariánství a veganství bývá považováno za životní styl. Jeho stoupenci řeší i jiné oblasti životosprávy, například nepijí alkohol, neberou drogy, odmítají používání kosmetiky testované na zvířatech, nenavštěvují cirkusy a vůbec se neúčastní aktivit, které jsou spojeny s omezováním práv a svobody zvířat.
O veganech a vegetariánech koluje mnoho mýtů a pověr, které jsou většinou produktem neinformovanosti či obavou z neznámého. Přitom bychom se u nich mohli lecčemu přiučit a odlehčit tak našemu zažívání, které je často zatížené stresem a nárazovým přísunem nepříliš vhodných či nekvalitních potravin. Je ale strava bez živočišných produktů zdraví prospěšná? A čím se dá případně nahradit?
Původ vegetariánství
Kořeny slova vegetarián bychom mohli hledat v latinském vegetabilis, což znamená rostlinný, případně ve slovese vegetare, které označuje růst a rozvoj, či ve slově vegetus, které lze přeložit jako svěží a plný života.
Vegetariánství není jen módní záležitostí posledních let, jak by se mnozí mohli domnívat, ale jeho původ můžeme objevit již ve starém Řecku, Indii a dokonce i ve Starém zákoně, kde je Ráj popisován spíše jako zahrada plná plodů.
Druhy vegetariánství
Dnes už snad každý ví, že hlavním a společným znakem vegetariánů je, že nejedí maso v jakékoliv podobě. Ale mnohem méně se ví o tom, že vegetariáni se dále rozdělují do několika skupin podle potravin, které konzumují:
- Laktoovovegetariáni – ze živočišných produktů ve svém jídelníčku mají mléko a mléčné výrobky, vejce a med
- Laktovegetariáni – ze živočišných produktů do své stravy zařazují jen mléko a mléčné výrobky
- Ovovegetariáni – si dovolují konzumaci vajec a medu, ale vynechávají mléko a mléčné výrobky
Další kategorie jsou označovány za přísnější formy bezmasé stravy a řadí se sem:
- Vegani – jejich strava je výhradně rostlinného původu, ale dovolují si tepelnou úpravu
- Vitariáni – stejná potrava jakou mají vegani, ale bez tepelné úpravy
- Frutariáni – konzumují jen plody, které byly rostlině odebrány bez „poranění" (ovoce, některou zeleninu a ořechy)
Bezmasá strava jako symbol
Odmítání konzumace živočišných produktů není jen druhem stravování, je to zároveň životní styl a filozofie, která má širší vliv na člověka a jeho okolí. Bezmasá strava je protestem proti hromadnému zabíjení zvířat v nedůstojných podmínkách. Lidé vyznávající vegetariánství a obdobné směry se často snaží jít příkladem svému okolí a ukázat ostatním, že maso a živočišné produkty nejsou nutností v našem jídelníčku, a že se tedy dá žít i bez nich. Pohled na koloběh umělého pěstování zvířat, která jsou po celý svůj krátký život zavřená v kotcích či klecích bez dostatku pohybu a kvalitní výživy, je více než frustrující. Samozřejmě zde mluvíme o zvířatech z průmyslového chovu, která neprožívají plnohodnotný život a tudíž ani jejich maso nedosahuje přílišné kvality.
Proč ale běžně tolik lpíme na masných a mléčných výrobcích, nám mimo jiné může prozradit i nedávná historie. V období válek nebyly k dostání základní potraviny a celkově maso a masitá strava byly v historii vnímány jako zaručený zdroj energie a síly a také symbol blahobytu. Díky genetickému přenosu se v nás mohla usídlit informace spojená se strachem z opětovného nedostatku.
Vegani a vegetariáni jdou mnohdy ještě dále, a kromě stravy bez masa odmítají kosmetiku testovanou na zvířatech, některé oděvní materiály jako kůži, vlnu, hedvábí, nenavštěvují cirkusy, zoologické zahrady a jiné instituce spojené s omezováním práv zvířat. Často to jsou nekuřáci. Jejich základní filozofie by se dala popsat jako: Chceš-li změnit svět, tak začni u sebe.
Mýty a fakta o vegetariánské stravě
Maso a mléčné produkty jsou označovány za hlavní zdroj příjmu vápníků a bílkovin, které lidské tělo nutně potřebuje k přežití. Existují ale vědecké studie, které tvrdí, že lidské zažívání není uzpůsobeno k trávení masa, protože anatomická stavba našeho trávicího ústrojí a zubů se spíše podobá býložravcům. Při absenci masa v jídelníčku není vždy potřeba užívat chemické potravinové doplňky, většinu látek potřebných pro fungování organismu běžně nalezneme v přirozené formě v částech rostlin.
Vegetariánství se ve společnosti pohybuje na hranici přijetí a odsouzení, důvodem můžou být i případy, kdy přechod na rostlinnou stravu někomu způsobil zdravotní obtíže či dokonce smrt. Tyto případy se nastávají hlavně ze dvou příčin:
- Lidé si myslí, že vegetariánem se stanou, když vynechají maso a budou jíst jen přílohu. Pokud je člověk zvyklý stravovat se především v zařízeních typu fast food a jeho strava se skládá spíše z rychlých cukrů (sladkosti), hranolek a podobných potravin a jeho životní styl není zcela ideální (kouření, alkohol, minimum pohybu), tak ho vynechávání masa nespasí. Těmto pseudo-vegetariánům se někdy říká „koblihoví vegetariáni".
- Člověk trpící poruchou příjmu potravy maskuje svou vyhublost a odmítání jídla za vegetariánské postoje. Což na vegetariány nevrhá příznivé světlo, protože pak může panovat domněnka, že tento stravovací režim narušuje lidskou psychiku.
Z toho vyplývá, že vegetariánství se nedoporučuje těm, kteří nechtějí měnit své návyky a maso přestanou jíst jen proto, že to je v módě.
Jak je to s dětmi vegetariánů? Je správné, že nedostávají maso?
Jestliže jsou rodiče praktikující vegetariáni, kteří vynechávají jen maso a dokážou tělu dodat potřebné živiny, tak by neměl nastat žádný problém. Ovšem pokud by rodiče vyznávali přísnější veganské formy stravování a nutili by k tomu i děti, tak by mohli způsobit komplikace, které se mohou odrazit na vývoji dítěte. Vždy je třeba takovéto rozhodnutí konzultovat s lékařem.
Hrozí vegetariánům pokles váhy a ztráta energie?
Při přestupu na vegetariánskou stravu jde váha dolů hlavně u těch, co mají nadváhu, ale není pravidlem, že vegetarián = na kost vyhublý člověk. Mezi vegetariány jsou i sportovci, kteří rozhodně nevypadají neduživě. Se ztrátou energie se člověk může setkat především na začátku své cesty, kdy tělo na odlehčenou verzi jídelníčku reaguje detoxikací, ale u každého to může probíhat jinak. Stejně tak jako u půstu, který někoho okamžitě nabíjí a někomu způsobuje únavu, která se většinou týká jen prvních dnů.
Veganství
Aby se člověk stal veganem, tak k tomu musí mít silný motiv. Vegani se živí čistě rostlinnou stravou a odmítají i nosit výrobky živočišného původu. Jejich důvodem bývá i to, že průmyslové zpracování znečišťuje svým odpadem životní prostředí. Veganská strava se může zdát trochu komplikovaná, především pro ty, co s ní teprve začínají. Místo mléka se pijí alternativy ze sóji, rýže, ovsa, kukuřice a mandlí, ač se to může zdát divné, tak například ochucené sójové mléko chuťově nerozeznáte od mléka kravského. Místo masa se používá tofu a sójové maso; vejce můžete při pečení nahradit třeba rozmačkaným banánem a podobně. Obchody se zdravou výživou jsou dnes bohatě zásobovány nejrůznějšími potravinami, a většina z nich Vás příjemně překvapí svou chutí.
V žebříčku stravování jsou vegani ještě na hranici normy, ale co někteří lidé přijímají jen s obtížemi, je odvětví frutariánů, kteří jedí jen to, co bylo rostlinám šetrně odebráno (nebo samo spadlo). Tady by stálo za zmínku, že každý by si měl najít takový životní styl, který mu není proti mysli. Stát se veganem nebo frutariánem pouze z domnění, že to je asi správné, nebo že je jím Váš partner, vede ke zdravotním i psychickým potížím, protože Vaše tělo bude frustrované a ve stresu. Jestliže ale se vším souzníte a cítíte, že to je to, co hledáte, tak Vám tento životní styl může naopak pomoci. Důležité je brát v potaz, že je třeba tělo dostatečně vyživovat a dávat mu všechny potřebné látky.
Ukázka některých látek a potravin při vegetariánské stravě
Látky |
Doporuč. denní dávka |
Vhodné potraviny |
Bílkoviny |
45 - 55 g |
čočka, hrách, fazole, ovesné vločky, brokolice, špenát, sójové výrobky, pšeničná mouka, dýňová a sezamová semínka, tvrdý sýr, tvaroh,... |
Vápník |
800 mg |
bazalka, sezamová semínka, kapusta, mandle, rozinky, sójové boby, čočka, špenát, hrášek,... |
Železo |
muži: 12 mg |
dýňová a sezamová semínka, mák, oves, čočka, fazole, tofu,.. |
Hořčík |
350 mg |
dýňová a sezamová semínka, mák, sójové boby, buráky pražené, proso, oves, listový špenát,... |
Sodík |
2 - 3 g |
uzený sýr, chléb, fazole, hlávkový salát, brokolice, jablka,... |
Zinek |
15 mg |
mák, čočka, para ořechy, sójové boby, pšeničné klíčky,... |
Vitamín B12 |
3 mg |
mléko, mléčné výrobky, vejce, potraviny o vitamín B12 obohacené |
Vitamín B3 |
12 - 25 mg |
vejce, mléko, celozrnné potraviny, listová zelenina, houby, buráky |
Vitamín B6 |
2 mg |
brambory, banány, kvasnice, klíčící pšenice, listová zelenina |
Vitamín C |
50 - 100 g |
zelenina (brambory,...), ovoce (citrusové plody) |
Vitamín E |
10 - 20 mg |
rostlinné tuky, ořechy, celozrnné potraviny, vaječný žloutek, listová zelenina, broskve, sója,... |
Problematika vitamínu B12
Vitamín B12 společně s kyselinou listovou je důležitý pro tvorbu krevních buněk a dobrou funkci nervového systému. V rostlinách ho najdeme v sotva patrném množství, proto se doporučuje těm, co nejedí vejce a mléčné výrobky, vyhledávat potraviny tímto vitamínem obohacené (sójové mléko, cereálie). U vegetariánů a veganů může zvýšený příjem kyseliny listové zakrývat symptomy nedostatku B12. Nedostatek vitamínu B12 postupně může vést k projevení neurologických problémů a těžké chudokrevnosti. Proto je zapotřebí hlídat si dostatečný přísun obohacených potravin, případně jíst pravidelně mléčné výrobky a vejce, jak je to v případě většiny vegetariánů.
Vegetariánství jako alternativní dieta
Lidé stále zkouší a vymýšlí nejrůznější druhy diet, vyvinuly se tak další formy postavené na vegetariánství, ačkoliv s původní filozofií nemají nic společného. Rozdělit je můžeme do tří kategorií:
- Semivegetariáni – jedí živočišné produkty kromě tzv. červeného masa (hovězí, zvěřina,...)
- Pulovegetariáni – z masa jedí jen kuřecí
- Pescovegetariáni – vyhledávají hlavně rybí maso (podobné jako u středomořské diety)
Další druh diety vyřazuje z jídelníčku pouze mléčné produkty a mléko, což někteří činí dobrovolně, když mají pocit, že jim to pomůže shodit nadbytečná kila, a jiní dietu dodržují z nutnosti, protože buď mají alergii na laktózu, nebo na některou jinou složku mléka. Mléčné produkty neustále vyvolávají otazníky, jak to s jejich škodlivostí a prospěchem, proto je lepší, když si sami vyzkoušíte, co vyhovuje zrovna Vám. Každý organismus má snášenlivost na potraviny nastavenou trochu jinak, takže co jiní vychvalují, druhým nemusí být příjemné.
V případě, že si dietu vybíráte sami, byste se měli stát přísnými pozorovateli a sledovat, zda Vám dieta přináší užitek nebo spíše utrpení. Když si nevíte rady, tak je vždy lepší poradit se s odborníkem.
Pokud jste se rozhodli vyzkoušet, co vegetariánská strava obnáší, můžete se inspirovat vegetariánskými recepty.
Diskuse k článku