Co bychom měli jíst v zimě? Zahřívací potraviny
Podle východních přístupů k člověku se pracuje s mnoha aspekty vlivu. Jedním jsou samozřejmě roční období, dalším pak jsou naše emoce a v neposledním případě také strava. Podle této filozofie se potraviny dělí na zahřívací, ochlazující a neutrální. Každé roční období bychom měli tedy přizpůsobit svůj jídelníček. Jak zařadit zahřívací potraviny?
Jaký účinek má daná potravina?
Pamatovat si dlouhé seznamy vhodných a nevhodných potravin pro konkrétní období je téměř nemožné. Existuje však mnoho náznaků, které vám pomohou určit, zda je potravina spíše zahřívací a nebo ochlazující. První pomocí je samozřejmé sezónnost. Ty potraviny, které se v daném období a v dané zemi přirozeně vyskytují, jsou tím, co tělo primárně potřebuje. Vše ostatní je bonus navíc, který nás bohužel někdy může paradoxně oslabit. Druhým ukazatelem je uvědomění si, kde daná potravina roste, resp. kdy zraje. Obecně lze říci, že čím více slunce, o to více vody, tzn. efekt je následně ochlazující. Lokální potravinou v tomto duchu je okurka, kterou bychom měli jíst zejména v létě, ale také tropické ovoce, které v místě svého původu má za cíl ochladit.
Zahřívací potraviny: V konkrétní zemi konkrétní pravidla
U mnohých potravin se dozvíme, že mají například zahřívací účinek (zázvor), ale v konkrétní zemi se konzumují celoročně. Proč se tedy u nás doporučují „jen“ v zimě? Opět je třeba přihlédnout k rizikům globalizace, kdy se daná potraviny doslova vytrhne ze své země a je přesunuta jinam. Například zázvor se hojně používá v asijské kuchyni, kde plní zároveň dezinfekční, antibakteriální a antivirovou funkci. U nás tyto funkce neztrácí, avšak v létě zde máme jiné podmínky, než jsou v asijských zemích. Je pravda, že je teplo, ale vlhkost a jiné hodnoty jsou rozdílné. Při využívání síly takových potravin, koření a bylin je tedy dobré zvolit taktiku „s mírou“.
Ne každá ochlazující potravina je v zimě „špatná“
Brát seznamy a návody dogmaticky se ne vždy vyplácí, stejně tak je tomu ohledně jídelníčku. Ten by měl být především pestrý, abychom podpořili i variabilitu střevního mikrobiomu, a tím i naši obranyschopnost. Ochlazující potraviny (většina syrového ovoce a zeleniny, tropické ovoce – pomeranče, mandarinky, citrony; jogurty, melouny, hlávkový salát, džusy i kravské mléko, bílý cukr) lze totiž vhodně kombinovat s potravinami neutrálními či zahřívacími. Tím se jejich „negativní“ účinek minimalizuje. Mezi ochlazující potraviny patří i káva! Pokud však do kávy přidáte kardamon, je to už o něčem jiném… Zeleninu a ovoce lze tepelně upravit, místo jogurtů sáhněte po tvarohu nebo zakysaných výrobcích.
Zahřívací potraviny
Názory na jednotlivé potraviny se liší například v Ajurvédském přístupu a v tradiční čínské medicíně. Přesto jsou tam některé, ve kterých se shodnou.
Mezi klasické zahřívací potraviny patří: pohanka, tepelně opracované maso, vnitřnosti, vejce, kozí a ovčí sýry, vařená zelenina, červené víno, křen, česnek, cibule, chřest, med, úhoř či losos, růžičková kapusta, dýně, vodnice, špenát, kukuřice
Mezi zahřívací koření a byliny patří: zázvor, skořice, hřebíček, rozmarýn a tymián (pozor, ty by se neměly míchat), kardamon, pepř
Neutrálními potravinami jsou: většina ořechů a semen (mandle a kokos je ochlazující), luštěniny, kořenová zelenina, ovoce středního pásma (jablka, hrušky…), červená řepa, mořské plody, máslo či brambory
Mezi jídla, která jsou typicky zahřívací patří vývary, a to jak zeleninové, tak masové.
Při výběru správné sklady potravin je však třeba přihlédnout nejen k ročnímu období ale i k dalším faktorům. Mezi ty zásadní patří aktuální zdravotní stav, životní rytmus a fáze (jiné potřeby má kojící matka a jiné zralá aktivní žena či starší muž), typ zaměstnání (sedavé či fyzicky náročné), stavba těla, fyzická aktivita během dne a u žen i k menstruačnímu cyklu či menopauze.
Autor: Markéta Palatin
Diskuse k článku