Úraz není náhoda! Možná potřebujete zastavit a nebo vykročit?
Zimní čas je pro řadu lidí romantickým obdobím. Sníh pokryje šedivost všedních dní a přinese trochu více světla do měst i do přírody. Spolu se sněhem se však zvyšuje riziko úrazů. Zejména vyvrknutí, zlomenin, natlučenin či omrzlin. I v běžném životě však k úrazům není daleko. Kdy jste se naposledy řízli do prstu? Kdy jste si ukopli palec o postel nebo bouchli bokem o stůl? Jak o sebe pečovat a úrazům částečně předejít? A co na úrazy říká psychosomatika?
Úraz a psychosomatika: Zastav se, člověče
Úraz psychosomatika vnímá jako určitou zprávu, že nejdeme tím správným směrem. Stejně jako psovi přitáhneme vodítko a nasměrujeme ho, i nám osud přitáhne pomyslné vodítko a snaží se nás vrátit na cestu. Je na nás, jak moc se budeme cukat. Jestliže jste v poslední době čelili drobným ťuknutím v podobě odřeného čela, nakopnuté holeně a zlomeného nehtu, vězte, že to není tak docela náhoda. Nepříjemné „úrazy“ pak jsou i takové věci, jako špatné otočení a lupnutí v zádech, bolest ramen anebo říznutí se do prstu. Vaše bytost po vás zkrátka něco chce a snaží se vás zastavit, nejprve skutečně jemně, později důrazněji, abyste stávající situaci posoudili a případně upravili. Vždy záleží, jakou část těla úraz postihne, to je téma, které máte řešit. Obecně je však třeba si odpovědět na otázky:
- Jaké emoce teď cítím? Jsem spokojený nebo to „jen“ předstírám?
- Kde si ubližuji?
- Umím emoce vyjádřit anebo jim naopak propadám?
Úraz a psychosomatika: Trest za nesoulad
Úraz může být i výukovou metodou. Zjednodušeně lze říci, že jakou energii vydáte, taková se vám i vrátí. Samozřejmě náš svět je duální, proto není tak docela možné předstírat pozitivum za každou cenu, ale pomůže, když si uvědomíte obě strany mince, kterou každá situace má. Není to o relativizování, útěku od reality či omlouvání chování, které nechcete řešit, ale o uvědomění si vlastního postoje v dané chvíli a zaujetí stanoviska. Tiché pomlouvání kolegy, tchýně či manžela nevede obvykle k řešení situace. Ani vztek, který si vybijete na dětech či domácím zvířeti. Vztek, jehož energie není směřována do kreativity, ale destrukce tak ve finále spíše zničí nás. Vzpomeňte si na to, když oddusáte do kuchyně poté, co jste ve slepém záchvatu vzteku seřvali dítě a nakopnete si palec. Vězte, že ty dveře za to nemůžou.
Úraz a psychosomatika: Strach z budoucnosti
Jak již bylo řečeno, vždy záleží na místě, které si zraníte. Nicméně v určité obecné rovině lze úraz někdy chápat i jako volání o pomoc. Jednoduše jste mohli uvíznout v životní situaci, ze které zdánlivě nevede žádná cesta ven. Pohyb vnímáte jako tanec v minovém poli. Situace vám často ubližuje (psychicky nebo fyzicky), ale jako by chyběla síla, která dá pokyn ke kroku. Úraz (nejčastěji rukou) se v tomto případě často jeví jako demonstrace, že máme vztek na okolí i na sebe, strach z toho, co by se stalo „kdyby“, případně z faktu, že budoucnost nemůžeme ovlivnit a tato energie není využita k tomu, abychom se posunuli, ale naopak zamířena proti nám samým (raději se bojíme než konáme). Nejde o to situaci hned celou vyřešit, jen posunout. Víceméně kamkoli. Strach z budoucnosti a pohybu z dané situace symbolizují také úrazy kotníků, chodidel, potíže s klouby na dolních končetinách a prsty u nohou.
Úraz a psychosomatika: Co jste si zranili?
- Obličej – ztráta „tváře“, autentičnost
- Krk – schopnost zvládat vlastní omyly
- Oči – schopnost vidět realitu, nikoli představy
- Hrudní koš (žebra) – zvládání samoty, otevřenost druhým, schopnost se radovat, vnímání sebe
- Bedra – finanční jistota, bezpečí k přežití
- Zápěstí – přijmutí druhého člověka, důvěra v lidi, schopnost komunikovat a držet dohody
- Prsty: ukazováček – ego a strach, palec – starosti a myšlení, malíček – předstírání, prostředníček – zlost a sexualita, prsteníček – vztahy a smutky
- Loket – životní prostor
- Ramena – jak nesu své povinnosti, nesu jen své?, životní nadhled
- Ruce obecně – kontakt se světem
- Nohy obecně – schopnost pohybu, budoucnost jako výzva
- Kolena – zatvrzelé názory, neústupnost, neochota si přiznat své chyby
- Kotník – jak cítím stabilitu ve svém životě, jaké mám jistoty
- Záda – spojena s naší minulostí, práce s očekáváními druhých, vyrovnanost s vlastní zodpovědností
Jak snížit rizika úrazů
Vedle systematické práce na své psychice a duševním rozvoji (třeba hledání nadhledu a práce s vnímáním reality) je dobré také tělo podpořit dalšími způsoby:
- Hlídejte si hladinu vápníku – zejména ženy v období menopauzy mohou čelit jeho úbytku. Pozor některé byliny i chemické léky mohou negativně ovlivnit hladinu vápníku. Například meduňka by se měla vždy kombinovat se zakysanými potravinami (například kefírem).
- Před sportem se rozehřejte a rozpohybujte klouby. To samé po sportu.
- Pobyt venku přizpůsobte svému aktuálnímu stavu. S únavou roste riziko úrazů.
- Nespěchejte. Raději pozdě než nikdy.
- Upravte jídelníček, zajistěte dostatek vitaminů (na klouby se uvádí vitamin D3 v kombinaci s K2, Omega 3 mastné kyseliny či specializované přípravky na klouby).
- Cvičte a udržujte ohebnost svého těla. Starší lidé by minimálně 3x denně měli trénovat zvedání si ze země ze sedu i lehu.
- Posilujte pánevní dno – právě to dokáže následně zareagovat a udržíte rovnováhu.
Autor: Markéta Palatin
Diskuse k článku