Středomořské byliny chutnají i léčí

Vypěstujte si vlastní středomořské byliny. Hodí se do kuchyně i pro přírodní léčení

Středomořské byliny: Tymián obecný 

Je sice příbuzný s majoránkou, ale ještě příbuznější si je s mateřídouškou. S tou má také velmi podobné léčivé účinky. Krom toho, že vylepšuje zažívání a léčí trávicí trakt, pomáhá i proti střevním parazitům. Je řazen mezi středomořské byliny, které jsou účinné proti průjmům a nadýmání. Dále je nepostradatelný v domácí lékárničce jako lék na kašel, bronchitidu nebo dokonce černý kašel. V tom případě je vhodné užívat jak čaj či sirup, tak i kvalitní tymiánovou mast. A tou mazat hrudník, krk i záda. Při kašli je pak mnohem účinnější než mnohé konvenční chemické léky. Jako koření má aromatickou vůni a nahořkle štiplavou chuť.

Středomořské byliny – recept: Tymiánový sirup proti kašli

Přísady: 

• 10 g sušeného tymiánu (případně o něco méně čerstvého)
• 200 g třtinového cukru
• 250 ml vody

Příprava: 

Tymián namočíme do vody a necháme minimálně 12 hodin louhovat. Poté zahřejeme a přidáme cukr. Odstavíme, slijeme a uchováváme v lednici. Při potížích užíváme 3-5x denně čajovou lžičku.

Středomořské byliny: Oregano – dobromysl obecná

Patří mezi velmi aromatické středomořské byliny. Dorůstá do výšky až 60 centimetrů. Dobromysl kvete od července až do září. Jak už je z názvu bylinky patrné, jde o přírodní antidepresivum. Dobromysl zahání chmury a přináší nám dobrou náladu. Zároveň je ale velkým pomocníkem při nemocech dýchacího ústrojí. Léčí dráždivý kašel, usnadňuje vykašlávání a pomáhá zbavit se rýmy. V neposlední řadě pak léčí poruchy trávení, nadýmání i křeče v břiše. Nejspíš bychom ji mohli zařadit i na následující stránku, kde najdete rostlinky povzbuzující chuť k jídlu, protože i tam by dobromysl měla svoje čestné místo. Pokud ji nebudeme užívat vnitřně, ale zevně, pak se vcelku snadno můžeme zbavit plísní či jiných kožních problémů. Patří mezi středomořské byliny, jež mají silné antiseptické účinky. 

Středomořské byliny – recept:

50 g středomořské byliny (dobromysl) nasypte do uzavíratelné karafy. Zalijte kvalitním bílým vínem a nechte 2 dny v lednici louhovat. Poté přeceďte přes jemné plátno a uchovejte v chladu a temnu. Jedna sklenička po večeři dokáže maximálně zklidnit a navodit příjemné sny.

Středomořské byliny: Levandule lékařská 

Patří mezi nejpopulárnější středomořské rostliny. Pěstuje se prakticky všude, i když nejpopulárnější je právě ta, která se pěstuje ve Francii. Využívají se levandulové květy, které obsahují 1–3 procenta silice. Nať má oproti tomu tříslovin více, leč na úrok silice. Levandule se uplatňuje okrajově v kuchyni. Dá se z ní udělat vynikající sirup, med nebo limonáda. Ale mnohem širší využití má v přírodní medicíně. Využívá se nejčastěji na obtíže související s nespavostí. Látky, které jsou v ní obsažené mají totiž tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. Pomáhá na úzkosti, špatnou náladu i deprese. Využívá se při stavech neklidu, při nervozitě, bolestech hlavy nebo při migrénách. Může být užitečná i při cestovní nevolnosti nebo závratích. Levandule se využívá jako přírodní antibiotikum a zklidňuje žaludeční křeče.

Levandule je velmi oblíbenou středomořskou bylinou

Středomořské byliny – recept: Levandulový med

Přísady: 

• 2 hrsti rozemletých levandulových květů
• 1 l vody
• 2 citróny
• kousek celé skořice
• 1,5-2 kg cukru

Příprava:

Levanduli dáme do většího hrnce a zalijeme horkou vodou. Přiklopíme pokličkou a necháme 24 hodin louhovat. Poté přecedíme. Pak k levandulovému výluhu přidáme citróny, nakrájené na kolečka i kousek celé skořice. Necháme dojít k varu a následně vaříme tak dlouho, dokud směs zcela nezhnoustne. Po deseti minutách vaření odebereme skořici. A ke konci vaření pak i citróny. Nakonec přelijeme do čistých zavařovacích sklenic. Otočíme dnem vzhůru a necháme zcela zchladnout.

Středomořské byliny: Šalvěj lékařská

Bylinný keř, který má spoustu zajímavých účinků na naše zdraví a v mnohém předčí i konvenční léčiva. Šalvěj je řazena mezi středomořské byliny s dlouhou historií. Je známá už od starověku, zmínky o ní najdeme i v antických dobách. Jako oblíbené koření se používala v dobách starého Říma. Velmi oblíbená byla ale i u nás. Šalvěj obsahuje spoustu silic. Nejvíce je však zastoupen kafr. Nechybí ani thujon nebo cineol. Bylina působí dezinfekčně, protizánětlivě i proti plísním. Likviduje viry, upravuje zažívání a čistí žaludek. 

Středomořské byliny – recept: Šalvějový med

Přísady: 

• velká sklenice medu
• hrst rozdrcených čerstvých lístků šalvěje

Příprava: 

Med vložíme do vodní lázně a zahřejeme jej natolik, aby byl tekutý. Než se rozpustí, nadrtíme šalvějové lístky na jemný prášek. Poté je přidáme k medu. Promícháme, sklenici uzavřeme a necháme týden stát na okenním parapetu. Pak přidáváme maximálně po jedné lžičce denně, například od čaje nebo k dochucení pokrmů. Kvůli obsahovým látkám není vhodné šalvějový med užívat dlouhodobě.

Autor článku: Monika Poledníková