Svatojánská noc a její rituály. Dříve se zapalovaly ohně, sbíraly byliny a lidé ve skalách hledali poklady
V předkřesťanských představách bylo období letního Slunovratu momentem, kdy se slaví kult léta, slunce, vody, ohně a přírody. Byl to kouzelný okamžik, kdy se realita prolínala s magickým světem a nadpřirozenými bytostmi, období čar, zázraků a kouzel. Přechodové rituály tohoto období měly především očistný charakter, projevovala se úcta přírodě, slunci, úrodě a lidé oslavovali veselím i nezávaznou sexualitou.
Obdobně jako je tomu u mnohých dalších pohanských tradic, postupně docházelo k jejich splynutí s křesťanskými svátky. Křesťanská nastupující tradice se snažila původní pohanské a keltské oslavy potlačit, především oslavy zbavit nevázaných sexuálních obřadů a rituálů, avšak mnohé zvyklosti a pověry byly uchovány i v dalších časech i dodnes a nadále jsou slaveny alespoň symbolicky.
Letní slunovrat obvykle připadá na 21. června a svátek narození proroka Jana Křtitele pak na 24. června. Oslavy narození Jana Křtitele představují protipól oslav narození Ježíše Krista. Svatý Jan Křtitel patřil k nejuctívanějším křesťanským světcům, předpověděl příchod Krista. Význam Jana Křtitele je především v tom, že zavedl křest vodou, jeden z nejdůležitějších rituálů, jímž jsou noví věřící přijímání mezi křesťany.
Svatojánská noc jako protipól ke křesťanským oslavám
Svatojánská noc byla jednou z nezajímavějších a nejtajemnějších nocí v celém roce, po celé generace se chodilo v noci na sběr bylinek, hledal se květ zlatého kapradí a poklady ukryté ve skalách. Poblíž vesnic se zapalovaly ohně, slavilo se, tančilo a konaly se nejrůznější rituály.
V době letního slunovratu a svatojánské noci se oslavuje zeleň, sluneční svit, teplo a veškerý život. Neodmyslitelnou součástí tohoto období jsou také kouzla na svatojánskou noc, ta se týkají zdraví, bohatství a především milostné magie.
Svatojánské byliny, kvítí a svatojánské koření
Kouzla na svatojánskou noc se týkají především přilákání štěstí, zdraví a lásky. Byliny sesbírané v předvečer svátku Svatého Jana mají z celého roku nejsilnější účinky. Dívkám a ženám toužícím po lásce, mohou květiny sesbírané o noci Svatého Jana přinést vytoužený vztah a manželství.
O půlnoci tyto nasbírané květy žena svinula do věnečku, který si mohla položit pod polštář, aby se jí budoucí milý zjevil ve snu. Další možností bylo, aby jej hodila do vody a chlapci toužící po její pozornosti se jej pak snažili vylovit. Aby byl věneček mocný, musel být z devatera nebo aspoň sedmera kvítí.
Konkrétní byliny, které by se měly sbírat, nejsou známy, na loukách dnes najdete hlavně řebříček a jitrocel, možná i mateřídoušku, heřmánek, diviznu, třezalku. Právě třezalce se přezdívá bylina Svatého Jana.
I pokud je dívka šťastně zadaná nebo vdaná může se vydat na sběr bylinek a připravit si z nich koupel, připravit si z nich pleťovou vodu nebo pleťový olej a usušit je na čaj. Při sbírání bylin je třeba dodržovat mlčení, neohlížet se, sbírat bylinky s láskou a pokorou.
Třezalka jako sluneční - svatojánská bylina
Typickou Svatojánskou bylinou je třezalka. Její barva je žlutá, tedy sluneční. Ta, kterou najdete a utrhnete o půlnoci na svatého Jana, vyžene všechny čarodějnice a temné síly z domu. Přineste si třezalku domů a vyvěste ji do oken, její červenou šťávou potřete práh domu, celý rok pak budete chránění před zlými silami. Kdo si takovou rostlinu přiváže na krk, může i vidět zlé síly, jak utíkají pryč. Čaj z této byliny zahání deprese a přináší dobrou náladu.
Svatojánská noc a její kouzla se týkají především milostné magie. Méně známou, avšak bylinou vhodnou k přilákání lásky a vášně je rovněž lesní vřes. Červený vřes symbolizuje oheň, vášeň, nespoutanou lásku. Bílý vřes je možné nosit u sebe pro ochranu a štěstí. Vřes je symbolem cílevědomosti, silné vůle a odhodlání. Z kořene této rostliny je možné si vyrobit talisman pro vytrvalost a vůli.
Další pověra z milostné magie říká, že je třeba, aby si svobodné děvče v den Svatého Jana na louce utrhlo kopretinu, a během vytrhávání jejích jednotlivých okvětních lístků si má opakovat slova chalupa, zahrada, statek, mlýn. Podle toho, na které slovo připadne poslední okvětní lístek, mohla se dívka těšit na majitele dané usedlosti, jako svého budoucího nápadníka a manžela.
Svatojánská noc má své byliny, které se používaly rovněž při mnohých magických praktikách. Z černobýlu se pletly věnce na ochranu před čarodějnicemi. Také věnce z jetele, dřínu, lípy a mateřídoušky ochraňovaly domácnost před zlými čárami a kouzly.
Svatojánská noc a zapomenutá magie
Svatojánské ohně
Také ohni byla připisována očistná moc. Typickým prvkem svatojánských nocí jsou ohně zapalované na kopcích. Oheň symbolizuje slunce, které je v této době na vrcholu sil. Svatojánské ohně se přeskakovali, někdy i ve dvojici. Skákání přes oheň v páru mělo zajistit pevnou vazbu mezi mužem a ženou a šťastný vztah. Dříve se také zapalovala březová košťata a házela se do vzduchu a z kopců se koulely zapálená kola, vzhledem k nebezpečnosti těchto praktik a vznikajícím požárům se však postupem času od tohoto ustupovalo.
Svatojánské postýlky
Jedná se o svatojánskou tradici, která je letním protipólem k zimnímu vánočnímu stromku. Děti den před svatým Janem posbírají bylinky k usušení a udělají z nich lůžko, tzv. Svatojánskou postýlku. Do této postýlky vloží svaté obrázky, případně sošku světce a hotová postýlka se postaví ke stolu, kde celá rodina obědvá. Podle příběhu touto dobou chodívá svatý Jan po světě a v připravených postýlkách si může v noci odpočinout. Druhý den ráno mohou děti v postýlce najít drobné dárečky a pamlsky.
Svatojánská noc - rosa a rituální koupele
Rovněž svatojánské rose se připisovaly kouzelné a zdraví přinášející účinky. Běhání v ranní rose přinášelo svěžest, její pití léčilo žaludek a rozpouštělo žlučové kameny. Omývání rosou omlazovalo a léčilo oči. Stejné nebo podobné účinky se připisovaly svatojánské vodě. Koupání ve vodě na svatého Jana sloužilo k očistě těla i ducha.
Svatojánský stromový rituál
Jestliže máte svůj oblíbený strom, vydejte se za ním. Pokud žádný takový nemáte, pak si jej někde v okolí svého domu vyhlídněte a v době denního světla jej navštivte. Opřete se na chvíli o kmen stromu a vnímejte jeho energii, vůni, šumění ve větru a poslouchejte třepotání listů. Strom obejměte a chvíli spočiňte, meditujte, pokud si něco přejete, pak pohlédněte do koruny stromu a své přání vyslovte nahlas.
Sluneční rituál
Rituál vítání slunce je starý jako lidstvo samo, za svítání vztáhněte ruce ke slunci, tak jako dítě vztahuje ruce ke svojí matce. Nechte celou svoji osobnost prostoupit slunečním svitem a přicházející energií. Od Slunce není možné nic konkrétního žádat, Slunce pozdravte, poděkujte mu za životní energii a sílu, kterou dává matce Zemi.
Kouzla na svatojánskou noc, zlaté kapradí a svatojánské poklady
Během Svatojánské noci se údajně otvíraly skály a země je ochotna vydat něco ze svých pokladů. K tomu je však třeba v lese vyhledat zlaté kapradí a kapradinový květ, který rozkvétá kolem půlnoci. Kdo kapradí najde, bude obdařen magickými schopnostmi a otevře se mu i cesta k pokladu. Nesmí být však hamižný a odnese si jen tolik, kolik unese.
Pokud chce víc, pak bude potrestán a propadne peklu. Při pátrání v lese však může na odvážlivce číhat mnoho nástrah, může narazit na bludný kořen, mohou ho utancovat divoženky nebo jej mohou bludičky nalákat do bažin.
Kapradí se připisuje i další magická moc. Svinuté vrcholky mladého kapradí nasbírané o svatojánské noci u sebe ve škapulíři lidé nosili na ochranu před zlými silami. Nasbíraným a usušeným kapradím a jeho zapalováním se v období sucha přivolávaly deště.
Svatojánská noc čeká!
Diskuse k článku