Rozhovor: „Naučím vás hezky mluvit a pomůžu vám zbavit se trémy z veřejného projevu,“ říká lektorka řeči Hana Kracíková
Hana Kracíková učí lidi, jak lépe vyslovovat, jak mluvit příjemným hlasem, jak si šetřit hlasivky a také, jak se vypořádat s trémou při mluvení na veřejnosti nebo při záznamu.
„Působila jsem jako moderátorka, redaktorka zpravodajství například v rádiích City a Impuls. Učím budoucí moderátory, autorky podcastů i lidi z mnoha dalších profesí, kteří se chtějí ve své práci a v běžném životě kultivovaně vyjadřovat,“ popisuje sebe sama Hana Kracíková.
Proč bychom měli chtít naučit se pořádně mluvit, k čemu je to dobré?
„Řeč je prostředek komunikace, čím lépe mluvíme, tím lépe se dokážeme napojit na druhé, vyjádřit své já, svá přání a postoje. V pracovních situacích je řeč naše vizitka. Když mluvíme ledabyle, jsme ukřičení nebo naopak tiše mumláme, nedělá nám to dobrou službu. Posluchači nás mohou vnímat jako agresivní nebo nejisté, či mnohem méně kompetentní, než jsme. A nemusí rozumět obsahu. Navíc dnes k práci patří mnohem častěji než dřív nahrávání různého video nebo audio obsahu a při tom se hlasová průprava opravdu hodí.“
Jak rozmluvit dítě? Účinné rady, díky kterým se vaše batole naučí správně mluvit
Arteterapie: Důvěrný rozhovor s podvědomím
Rozhovor: „Dar zdravého a jedinečného života máme v sobě”, říká Life Design kouč Tereza Kovačovič
Ty sama mluvíš moc hezky, je to dar nebo ses někde učila?
„Myslím, že se nedá úplně mluvit o daru. Skvělý vklad bylo to, jak se mluvilo u nás doma. Až v dospělosti jsem začala vnímat, že máma i táta hezky vyslovují a mají skvělou slovní zásobu. Pak mě určitě formovala učitelka češtiny na základní škole, paní Nováková. Nevzpomínám si sice, že by se řešila zvuková stránka jazyka, ale vedla nás k lásce k češtině, ke knížkám. Také mi doma říkali, ať neječím, což byla v podstatě pobídka k tomu, abych se učila vnímat, jak lidem můj hlas zní a kultivovala ho. Málokdo ví, jak se správně tvoří hlas, natož, aby to předal dětem. Správně položit hlas mě naučil až můj budoucí šéf z Regionální tiskové agentury, kam jsem přišla zhruba ve dvaceti pracovat. Chtěla jsem psát, ale Pavel Hronek mi řekl, že mě chce na dopravní zprávy v rádiích. Byla to úžasná škola. Za hodinu se hlásilo třeba 20 relací pro naprosto odlišné stanice, od rádií Kiss a Bonton po Radiožurnál. Ale nebylo to jen tak, před tím jsem se učila technice řeči několik měsíců a hodiny a hodiny doma cvičila.“
Přednášíš i pro firmy, učíš mluvit zaměstnance... S čím mají lidé největší problém?
„Nejčastěji se na mě obracejí ti, kteří mluví dlouhé úseky, že je mluvení namáhá. A pak lidi trápí přemíra výplňových slov a zvuků jako je „eee“ a tak podobně. Jak se rozmohly podcasty, chtějí také jejich tvůrci vylepšit úroveň řeči, aby nepůsobili amatérsky.“
Spousta lidí má v dospělosti vady řeči, jde s tím v pozdějším věku ještě něco dělat?
„Většinou ano. Velice záleží na tom, o jakou vadu řeči se jedná, a to musí posoudit kvalifikovaná logopedka. Napravit jde ale ledacos, zvlášť proto, že když už se dospělý pro změnu rozhodne, většinou je motivovaný a poctivě trénuje. Znám například paní, která třicet let ráčkovala, a když se stala mámou, tak si řekla, že chce být pro děti dobrým mluvním vzorem a za necelý rok práce s logopedkou se ráčkování opravdu zbavila. Každopádně je potřeba rozlišovat, co je vada řeči a co je prostě jen nedokonalá výslovnost. Pokud člověk ví, na co se zaměřit a jak trénovat, obvykle má šanci se zlepšit velmi významně.“
Zaměříme-li se na psychosomatiku mluveného projevu, zde objevíme hodně zajímavostí. Jak může psychický stav ovlivňovat naši mluvu a naše vyjadřování?
„Velmi. Nejlepším příkladem je tréma. Snad každý zažil moment, kdy se mu sevřelo hrdlo, vyschlo v ústech, jazyk ho neposlouchal a ztuhly mu mimické svaly. Pod tlakem se častěji přeříkáváme, máme hlas nepřirozeně přiškrcený, tichý nebo dokonce nedokážeme vydat ani hlásku. Naopak ten, kdo se stydí před lidmi zpívat, možná zná situace, kdy si o samotě ve sprše nebo uprostřed louky s chutí zazpívá. Nejen, že je překvapený, že je jeho zpěv docela hezký, ale povznese ho to na duchu, uvolní se, udělá mu to radost. To jsou situace, na kterých se dá krásně ukázat provázanost psychického rozpoložení s hlasem. Trápíte-li se v práci, máte stažené svaly a je to na hlase znát, stejně jako když máte dobré období. Vyrovnaná osobnost mívá harmonický mluvený projev a rádi ji posloucháme. Utrápený člověk nás svým projevem nestrhne ke spolupráci a narcistická osobnost nás mnohdy popudí. Těch souvislostí je moc a je docela detektivka to rozplétat. Úžasné je, že provázanost je oboustranná. Když se naučíme dobře dýchat a uděláme nějaký pokrok v řeči, projeví se to pozitivně i na psychice. A lidé, kteří vyřeší nějaké trápení, zase lépe mluví.“
Mohu se nějak naučit mluvit lépe sama nebo potřebuji odborníka-průvodce?
„Záleží na tom, co řešíme. Pokud jsme v nějaké dlouhodobě sžírající situaci, je dobrá pomoc psychologa a snažit se spíš pracovat na tom, jak se starostmi nenechat paralyzovat nebo svůj život zlepšit. Pokud nutně potřebujeme vyladit mluvený projev, je dobré se poradit s někým, jako jsem já a vybrat si oblast, na kterou se zaměřit. Úžasné je, že pro mluvení i pro psychickou pohodu je důležitá stejná věc, a to správné dýchání, takže dýchací techniky nám pomohou v obou oblastech. A samozřejmě můžeme cvičit posazení hlasu, rezonanci, artikulaci. Cokoli, co i jen ve fyzické rovině pomůže. Samotný trénink je přitom terapií. Už jen vědomí toho, že pro sebe něco dělám, je úžasná vzpruha. Často mi říkají hlavně ženy klientky, že se díky tréninku cítí lépe a umí se pomocí dýchání zklidnit. Trénovat se dá i samostatně, podle knížek.“
Říká se, že hlasivky jsou sval jako každý jiný a pokud je denně netrénujeme, pak ochabují. Jak tedy správně cvičit?
„Je v tom hodně pravdy. Hlasivky jsou vazy v hrtanu ovládané hlasivkovým svalem a dalšími svaly okolo. Pro tvorbu řeči ovšem potřebujeme i dýchací svaly a mluvidla, tedy jazyk a mimické svaly. Všechny je dobré udržovat v kondici. A také je dobré vědět, jaké svaly používat. Bez aktivované bránice a zapojení svalů trupu přetěžujeme hlasivky a můžeme si je poškodit. Pokud umíme správně dýchat, je navíc náš hlas příjemný. A jak cvičit? Technik a cvičení je hodně, podle toho, čeho chceme dosáhnout. Ostatně proto se herci na uměleckých školách učí jevištní řeč několik let. Já radím vylepšit to, co posluchače nejvíc ruší, abychom si na to dokázali najít čas a vleklým tréninkem neztratili chuť. Základem pro každého je smíšené dýchání.
Nejprve se ho naučíme provádět a pak vědomě používat při mluvení. Pak už je jakýkoli mluvený projev tréninkem, třeba i soukromé povídání s kamarádkou. Precizní a kultivovanou výslovnost natrénujeme artikulačními cvičeními, které najdeme v učebnicích techniky řeči nebo jevištní mluvy. Ať ale dáme čtenářkám a čtenářům aspoň nějaký praktický návod, účelné je například přeříkávání nějakého říkadla z dětství, třeba textu písně Holka modrooká. Vyslovuje se přehnaně, pořádně se otvírá pusa. Už to svaly protahuje a posiluje. Hbitosti jazyka pomůže opakování slabik s L ve slovech kutululululu a cililililink. Skvělý trénink je zpěv. Upevňujeme při něm používání bránice a při rychlých písních procvičujeme mluvidla. Pro kondici mimických svalů je výborná obličejová jóga.“
Poslední rok nebyly osobní kurzy možné a přesouvaly se do on-line prostředí. Jakou máš zkušenost s těmito kurzy? Lze umění řeči učit na dálku?
„Ano, do velké míry. Záleží na tom, co chce klient naučit nebo zdokonalit. Nebudu lhát, že vše jde ve virtuálním prostředí stejně skvěle, jako při osobním setkání lektora nebo více účastníků v kurzech. Při nich společný prostor stmeluje, můžete si vyzkoušet, jaké je to mluvit v sále z pódia. I nácvik smíšeného dýchání je lepší naživo. Když stojím přímo u klienta, může se mě dotknout, lépe vnímá, jaké svaly se do řeči zapojují. Ale už mám osvědčené techniky, jak předvést přes obrazovku vše potřebné. Pro někoho je dokonce virtuální prostředí výhodou. Na školení se mi hlásí lidé, kteří by nesebrali odvahu jít do kurzu a kterým vyhovuje být jen diváky, aniž by se výrazněji osobně zapojili.“
Postupně se naštěstí všechno uvolňuje, jaké jsou tedy Tvoje plány na další dny, týdny, měsíce?
„Přes léto a na září mám naplánovaných několik workshopů pod širým nebem. Netradiční prostředí oceňuji já i účastníci. Školení na mýtině má úplně jinou atmosféru než v zasedací místnosti nebo přes monitor. V příštích týdnech si chci odpočinout v přírodě s rodinou a načerpat energii na další „školní rok“, ať mám z čeho rozdávat. A pevně věřím, že na podzim budu moci naplno rozběhnout kurzy pro veřejnost. Mnozí klienti během kurzů rozkvetou, a to mi dělá ohromnou radost.“
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku