Jarní bylinky na talíři. Co se vyplatí sbírat a po čem bychom měli v tomto čase na louce sáhnout?
Jarní bylinky mají neuvěřitelnou sílu. Jsou nabité vitamíny, minerály a dalšími cennými látkami. Tudíž nás po dlouhé zimě mohou velice rychle postavit na nohy. Říká se, že v dubnu bychom měli do jídelníčku zařazovat všechno, co je zelené. Rozhlédněte se tedy kolem sebe, co je možné dát si už teď venku k snědku.
Mezi nejpopulárnější a nejchutnější jarní bylinky patří bezesporu bršlice kozí noha. Nejchutnější je právě v tomto období, kdy se probírá ze zimního spánku. Její lístky jsou drobné a neuvěřitelně šťavnaté. Je možné využít ji například do pomazánek, na ochucení omáček nebo si z ní připravit netradiční jarní špenát. Pokud jde o zelené jarní bylinky, minout byste rozhodně neměli ani medvědí česnek, pampeliškové listy nebo listy jahodníku. Možností je mnoho, stačí jen vyrazit ven do čisté přírody a rozhlédnout se.
Jarní bylinky a kopřiva
Asi nejznámější dubnovou rostlinou je kopřiva dvoudomá, která se vyskytuje prakticky všude kolem nás. Kopřiva je pokryta žahavými chloupky, jež nás mají uchránit proti revmatismu. Rozhodně ale patří mezi jarní bylinky, které jsou nabité spoustou zajímavých látek pro naše tělo. Mladé kopřivy obsahují vitamíny C, A, B2, dále pak minerální látky (nejvýznamnější je hořčík), sacharidy a mnoho dalších. Nejúčinnější jsou právě rostliny nasbírané teď v dubnu, kdy v nich najdeme nejvíce účinných látek. Kopřiva je velice prospěšná lidskému tělu – pomáhá ho detoxikovat, regeneruje, snižuje krevní tlak, léčí záněty a kašel, podporuje trávení, snižuje hladinu cukru, pomáhá při menstruaci a mnoho dalšího.
Sami sobě lékařem. Zázračné divoké jarní bylinky, které si nasbíráte zdarma v přírodě
Kerblík třebule: Chutná jarní bylinka pro zdraví. Vypěstujte si ho klidně hned!
Připravte se na první jarní bylinky. Jaké sbírat, jaké vypěstovat doma?
Jarní bylinky a zelená šťáva
Jarní bylinky je možné konzumovat vcelku, třeba jen tak. Nebo je dát do salátů. Ale můžete je zkusit i odšťavnit. Když už jsme u té kopřivy, zcela nejjednodušším receptem z mladých kopřiv je čerstvá šťáva. Unavenému tělu dodá tolik potřebnou vitalitu. Při slunečném počasí si nasbíráme vrcholky mladých kopřiv, které umyjeme, vysušíme, dáme do mixéru společně se čtvrtkou citrónu a rozmixujeme. Přecedíme přes velmi jemné síto nebo plátýnko (i mladá kopřiva má na sobě žahavé chloupky, jež by nám mohly trochu popálit krk) a do přeceděné šťávy přidáme med dle chuti. Šťáva v lednici vydrží až jeden týden, pijeme ji zředěnou s vodou v poměru jedna ku jedné.
Jarní bylinky a recepty: Špenát z kopřiv
Na kopřivový špenát budeme potřebovat středně velkou cibuli, lžíci másla, dvě až tři vajíčka, česnek, sůl, pepř a samozřejmě kopřivy. Nasbírané mladé kopřivy dobře opláchneme vodou a oddělíme listy od stonků. Stonky můžeme usušit a nakrájet a použít při výrobě domácího čaje.
V případě potřeby natrháme listy na menší kousky. Listy vložíme do vody a vaříme přibližně patnáct minut. Mezitím si připravíme na másle nadrobno nakrájenou cibuli, kterou necháme zesklovatět. K cibuli pak přidáme uvařené a scezené listy kopřivy spolu s vajíčky. Vše necháme důkladně spojit, poté osolíme, opepříme a dochutíme česnekem dle chuti. Takto připravený pokrm je nejlepší podávat s vařenými brambory.
Jarní bylinky a recepty: Slaná špenátová buchta
Na přípravu této dobroty z jarní bylinky budeme potřebovat 100 g mladých spařených listů z kopřiv, 250 g balkánského sýra, 2 vajíčka, 500 g bílého jogurtu, 1 malou nadrobno nakrájenou cibulku, 2 hrnky polohrubé mouky, ½ hrnku oleje, 1 lžičku sody, 1 lžičku cukru a případně trochu soli (se solí velmi opatrně, balkánský sýr je hodně slaný sám o sobě).
Rozšleháme vejce a následně velice pomalu a za stálého míchání přidáváme olej. Mouku promícháme s cukrem, sodou a solí. Do vajec přidáme mouku, cibuli, jogurt a důkladně promícháme. Nakonec vmícháme kopřivy a balkánský sýr. Rozetřeme na plech vyložený papírem na pečení a pečeme v předehřáté troubě na 160–170 °C (podle trouby) zhruba 35–40 minut. Místo kopřiv lze případně použít i mangoldové listy.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku