Psychosomatika žlučníku: Nechte v březnu roztát strach i hořkost
Psychosomatika přistupuje k tělu jako k celku. Věří, že i malá změna dokáže velké věci, neboť se řetězovou reakcí postupně projeví po celém těle. Psychosomatika nabízí řadu otázek, na které když nalezneme odpověď, může se nám ulevit. Věří, že tělo odráží stav naší psychiky, a naopak psychika prostřednictvím těla informuje o nutné nápravě. Podle tradičních východních nauk je v březnu nejvíce oslaben žlučník, proto bychom mu měli věnovat svou pozornost. Co všechno žlučník v psychosomatickém pojetí zobrazuje?
Žlučník není jen zbytečný orgán
Žlučník je jakousi zásobárnou žluči, kterou produkují játra a prostřednictvím žlučovodů ji transportují do dvanáctníku. Tam pomáhá s trávením potravy (zejména tuků). Za bolestmi žlučníku obvykle za nimi stojí přecitlivělost k určitým potravinám (cibule, česnek, mastná jídla) a nebo zánět. Na vině mohou být i žlučové kameny. To, že se jedná o žlučník poznáte podle bolesti pod pravou stranou žeber, které mohou vystřelovat až k pravé lopatce. Dalšími příznaky jsou střevní potíže (obvykle zácpa), pálení žáhy nebo zimnice. Typickým řešením problémů se žlučníkem je dieta, případně vyoperování žlučníku. Paradoxně ale problémy zmizet nemusí. Pokud totiž nezměníme chování, které k problémům vedly, pak se pravděpodobně přesunou.
Žlučník: Emoce na houpačce
Péče o žlučník spadá do období počínajícího jara. Naše tělo je vyčerpané po zimě, což se odráží i na naší náladě a kolísavých emocích. Problémy se žlučníkem se odráží tedy i na naší náladě. O tom, že se něco děje můžete poznat podle hořkosti v ústech nebo když vaše ruce jakoby „voní“ po česneku, ačkoli je umyjete. Typickými znaky nevyrovnané energie v oblasti žlučníku je zahořklost, strach, pocity sevření. Můžeme pociťovat i únavu, která žlučník dále oslabuje a my se přistihneme u pocitů nespokojenosti, tvrdošíjnosti, lpění na věcech, které už dávno nejsou k řešení. Emocí typickou pro psychosomatiku žlučníku je také vztek, zlost a odsuzování druhých. Žlučník je však spojován i s pýchou a přebujelým egem.
Psychosomatika žlučník: Na co se ptát?
O tom, že „něco“ není v pořádku může značit nejen fyzický projev na těle, ale také nečekané a neadekvátní výbuchy vzteku. Situace, která by u vás jindy nevyvolala ani zvednuté obočí nyní způsobí atomový výbuch. Vztek ostatně můžete pociťovat i vůči sobě, nezřídka se přidá sebelítost a sebemrskačství. Jste zkrátka takový čertík připravený kdykoli vyskočit z krabičky. Zkuste si položit následující otázky:
- Jsem ve svém životě spokojený nebo spíš mám pocit trvalé nespokojenosti?
- Jak se stavím k názorům druhých lidí, které se od mých liší?
- Musím své názory za každou cenu hájit?
- Jak zvládám situace, kdy je na mě reakce druhých příliš intenzivní či v mém chápání světa neadekvátní?
- Cítím vztek na něco konkrétního či potřebuji „jen“ nadávat na neurčitého/bezejmenného nepřítele?
- Jsem schopen sebereflexe, tedy přijmout fakt, že jsem se v něčem mýlil? Zvládnu se omluvit?
- Bojím se projevit svou zášť či vztek na někoho?
- Umím odpouštět či v sobě pravidelně obnovuji staré vzpomínky a myslím na pomstu?
Psychosomatika žlučník: Běh vs. meditace?
Žlučník je nejčastěji spojován s emocí vzteku, hněvu a agrese. Podobně jako játra. Čím víc ve svých radikálních názorech „tvrdnu“ (i třeba jako pud sebezáchovy) a odmítám opustit své (i názorové) bojové pozice, tím víc roste riziko vzniku žlučníkových problémů i kamenů (dle psychosomatického přístupu). První pomocí tedy je práce se vztekem a agresí. Je třeba si uvědomit, že je to velmi silná energie, kterou, pokud směřujeme zdravým směrem, může být ku prospěchu – tvořte, pořiďte si boxovací pytel, běhejte (ano, je to trošku útěk, ale fyzička poděkuje a prchat můžete i vědomě), cvičte. Cestou může být i meditace, ale spálit takové množství chemického koktejlu v těle spojeného se vztekem, napětím a agresí už chce spíš pokročilejší verzi sebe sama. Jinak jen vztek zavřete do pěkné krabičky a přikryjete koberečkem. Cestu ven si k vašemu překvapení najde později. Obvykle, když se to hodí nejméně.
Psychosomatika žlučník: Jak žlučník podpořit?
- Pracujte na své fyzičce – žlučníku nesvědčí nadváha
- Odpočívejte – opravdu vám na bedrech neleží osud celého světa, jen část
- Hýbejte se – zkostnatělé názory musí pryč, vyplavte ze sebe nánosy
- Dýchejte – kyslík probouzí mozek k novým možnostem, plíce dodají radost
- Smějte se – nebo alespoň čas od času (i v samotě) nastavte tvář jako byste se smáli (aktivujete nervy v obličeji, které začnou produkovat „pozitivní“ hormony)
- Pracujte se stresem – je pomocníkem, ale pod jeho nadvládou je doba černější
- Dopřejte si zdravé jídlo – dodá energii, živiny a odlehčí (vhodná je zejména vláknina, minimalizujte tučné a smažené)
- Bylinky i běžné potraviny: tinktura z vlaštovičníku, švestky, grep, artyčok, květák, kořenová zelenina, rajčata…
- Koření: majoránka, anýz, jablečník, zeměžluč, zinek, kurkuma
- Nebuďte na sebe přísní. Někdy stačí pouhé uvědomění si, že reagujete příliš intenzivně. Příště třeba v podobné situaci získáte trochu času navíc a budete reagovat jinak.
Autor: Markéta Palatin
Poslední
komentáře u článků
Diskuse k článku