Vánoce ve světě se slaví různě. Každá země má jiné tradice a zvyky. Procestuje s námi vánoční Evropu
Vánoce ve světě se slaví mnoha způsoby. Nutno však podotknout, že v celosvětovém žebříčku míst, která stojí za to o Vánocích navštívit, je na prvním místě Praha. Hned v závěsu za ní se pak drží Vídeň a Kolín nad Rýnem. Pravda, letos budou Vánoce kvůli koronaviru trošku jiné. Pojďme se tedy společně podívat alespoň virtuálně, jak to na Vánoce vypadá v jiných zemích.
Vánoce ve světě a především vánoce v Evropě začínají všude stejně – čtyři neděle před Štědrým dnem. To je začátek adventu. Tedy času očekávání. Tradicí bývá téměř všude vánoční půlnoční mše na Štědrý večer. Avšak s tím, kdy se dárky nadělují a kdo je vlastně nosí, se vánoce ve světě už značně liší. Projděte si s námi některé země.
Vánoce ve světě: Francie
Francouzi si potrpí na výzdobu domu. A nikdy v žádné francouzské domácnosti nechybí betlém. Pravé francouzské betlémy mají výhradně hliněné figurky. Některá města mají kvůli betlémům dokonce před Vánoci i speciální trhy, například Marseilles. Ve Francii, konkrétně ve Štrasburku, se obvykle také konají největší trhy v Evropě. Na Vánoce tu dětem nosí dárky Père Noël (Otec Vánoc). Ve východní Franicii ho ještě doprovází pomocník – Le Père Fouettard. Děti večer 24. prosince dají naleštěné boty před krb a do rána čekají na jejich naplnění. Dostat by se tam měli komínem. Vánoce ve světě mají jisté odlišnosti, nutno však podotknout, že právě Francouzi se na Vánoce nejvíce najedí. Nebo to tak minimálně vypadá. Hlavní vánoční jídlo se nazývá „Réveillon“ a skládá se z pečené krůty nebo husy s kaštanovou nádivkou, z ústřic, humra, klobásek, zvěřiny, pečené šunky, sýrů a vína. Jako dezert si pak rádi dají bûche de Noël, tedy čokoládový piškotový dort. Na stole však nechybí ani typické truffle z čokolády a datlí, koláč se smetanou, roláda či čokoládové salámky.
Vánoce za první republiky! České tradice, jídlo a dárky před 100 lety
Vánoční recepty – jak chutnaly tradiční Vánoce našich předků?
Zapomenutá vánoční řemesla: Najděte vánoční inspiraci v tradicích
Vánoce ve světě: Řecko
Vánoce ve světě mají u Řeků rekordmany – dá se říci, že právě tento národ slaví snad nejdelší Vánoce. Jejich oslava začíná 40 dní předem. V tomto období se běžně podává vánoční chléb „Christopsomo“. Je to kulatý sladký chléb ochucený skořicí, pomerančem a hřebíčkem. Nesmí chybět především u sváteční tabule, ale Řekové si ho dopřávají už i před Vánoci. Na Štědrý den chodí děti, zejména chlapci, dům od domu a zpívají vánoční píseň zvanou Kalanda – koleda v ulicích. Při zpěvu hrají na drobné hudební nástroje. Za odměnu dostávají malé jedlé dárky – cukroví, sušené ovoce… A protože Řekové mají obavu ze zlých duchů (kalikandzarové – něco jako naši čerti), dvanáct dnů před Vánoci – každý den – žehnají svěcenou vodou svému domu. Velmi důležitá je pak pro Řeky tradiční mše na Štědrý večer. Ten den si dávají k jídlu především pečené jehněčí nebo vepřové. Často se podává se špenátovým a sýrovým koláčem, saláty a zeleninou. Jako dezert servírují baklavu, kataifi (nitky z těsty ochucené ořechy a skořicí) nebo theeples (smažené pečivo). Tradičním řeckým cukrovím jsou tu také elomakarona, kourambiedes a mandlová kolečka – amygdalota. Dárky dříve nosil svatý Vasilis 1. ledna. Dnes už ale většina řeckých dětí dostává dárky 25. prosince ráno nebo dopoledne.
Vánoce ve světě: Itálie
Italové jsou hodně věřící, takže betlém nesmí chybět v žádné domácnosti. A opravdu si na ně potrpí. Pokud byste někdy chtěli cestovat za předvánočními betlémy, pak Itálie je v této oblasti jedničkou. Na vánoce ve světě nemá nikdo víc zajímavých betlémů k vidění. Říká se také, že svatý František z Assisi se v roce 1223 velmi oblíbil betlémy k vyprávění vánočního příběhu. A ten v Itálii koluje dodnes. Město proslulé svými betlémy je jednoznačně Neapol. První neapolský betlém byl údajně obdivován už v roce 1025 v kostele Santa Maria del presepe. V Neapoli je dokonce největší betlém na světě, má přes 600 postav. Nejvíce na popularitě však italské betlémy nabraly v 16. století.
Italové neslaví Vánoce jen na Štědrý večer a svátky vánoční. Jejich oslavy začínají už 18. prosince. Hodně se mezi sebou navštěvují. A dopřávají si na Vánoce dobré jídlo. Na Štědrý večer se podávají hlavně ryby. Jiné maso v tento den nejedí. To si dají až druhý den k obědu – většinou jde o pečené jehně. Jí se ale i těstoviny plněné masem nebo opět ryby. Ze sladkostí nechybí na svátečním stole fíky, datle a místní podoba vánočky – panettone. Mezi další oblíbené dezerty patří pandoro (něco jako Panettone, ale bez kandovaného ovoce) nebo torrone (turecký med s ořechy). Klasické cukroví Italové nepečou. Dárky nosí Babbo Natale nebo Gesú bambino. Někdy i čarodějnice Befana. Vánoce ve světě mají v Itálii však i rekordmana – největší vánoční strom. Stojí za městěm Gubbio. Měří 650 metrů a zdobí ho přes 700 světel. Jsou to vlastně světla ve tvaru stromu umístěná na konci Monte Inigo. V roce 1991 byl strom zapsán do Guiennesovy knihy rekordů.
Vánoce ve světě: Španělsko
Jen málokdo si nechá ujít tradiční španělskou půlnoční mši „La Misa Del Gallo“ – kohoutí mše. Křesťané totiž věří, že to byl kohout, kdo jako první oznámil narození Ježíše. Jídlo si ale Španělé dají už před mší. Vánoční večeře trvá zhruba od 20 hodin až téměř do půlnoci. Tyhle vánoce ve světě nemají ale žádné pravidlo, co se týče jídla. Což není nikde jinde. Na vánoce jí zkrátka oblíbené jídlo své rodiny. Nejčastěji to bývá pečené maso. A pochopitelně nechybí sladkosti turrón (něco jako chalva nebo turecký med), mandlové koláčky, cukroví z nugátu nebo speciální pudinky. Vše potom zapíjí nápojem zvaný Cava, což je druh španělského šampaňského. Dárky si některé rodiny dávají 24. 12., jiné spíše 25. 12. Většinou se ale ještě drží tradice, při níž dárky nadělují Tři králové 6. ledna.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku