„Očkování proti Covid-19 spustilo lavinu otázek, obrací se na nás odborníci i laici,“ říká zástupkyně spolku Rozalio, Dagmar Sláčalová
Spolek Rozalio již 15 let prosazuje svobodu v rozhodování o očkování, a to především u dětí, pro které je vakcinace povinná. Podpořili dvanáct soudních sporů, poskytují tisíc rad ročně, komunikují s politiky o změnách legislativy, pořádají každoroční Očkofórum s odborníky atd. Nyní se na spolek Rozalio obracejí lidé ohledně očkování proti Covid-19. A co nejčastěji řeší?
Aktuální situaci kolem očkování Covid-19 pečlivě sleduje Dagmar Sláčalová. Je místopředsedkyní Rozalia, ve kterém začala pomáhat jako dobrovolník v roce 2015. Své aktivity tak nesměřuje pouze k systémovým změnám v rámci Rozalia, ale také do komunitního dění ve svém bydlišti. Pomáhala například založit lesní klub, který navštěvují i její děti.
Očkování Covid-19: Rozalio se vždy zabývalo svobodným a informovaným očkováním. Změnilo se to teď?
„Vlastně ano, téma sice zůstává, jen klientela se značně rozšířila. Dříve se na nás obraceli především rodiče malých dětí. Dnes nám píší desítky zdravotníků, učitelů, rodičů, studentů, pacientů, spotřebitelů, starší, mladší. Nejčastěji se ptají, jaké jsou jejich možnosti. Chtějí si zachovat svá lidská práva a důstojnost. Další se ptají, jak se vypořádat s nežádoucími účinky, s uznáním kontraindikace k očkování, jakou vakcínu zvolit, jaké jsou možnosti léčby covid-19, ale také chtějí poradit s diskriminací v osobním i pracovním životě. Je to ukázka, jak ztrácí důvěru v instituce, stát, potažmo i odborníky ve zdravotnictví.“
Rozhovor: „Dar zdravého a jedinečného života máme v sobě”, říká Life Design kouč Tereza Kovačovič
Očkování Covid-19: To je trochu smutné. Jaký na to máte pohled vy v Rozaliu?
„Na jednu stranu ano, na druhou to může být pro zdravotnictví impulsem ke změně, ke které podle mne směřuje dlouhodobě. Je to i o pacientech, co si nechají líbit. Dokud nám stačilo přijímat péči bez vlastního zapojení se a názoru, nemohla se stát žádná změna. Naštěstí tato doba pomáhá poznat kvalitní zdravotníky poskytující péči přívětivou k lidem. Jsou lékaři, kteří nechtějí obelhávat lidi, kteří se snaží vycházet jim vstříc, komunikují s nimi na přátelské úrovni, nezastrašují je a nenutí k žádnému zákroku, spíš jim vysvětlují přínosy, ale neopomíjejí zmínit rizika. Tato vzácnost se naštěstí rozšiřuje, snad se jí budou učit i mladí medici. Snad to jednou bude podporovat i vláda. Možná však až v době, kdy si nebude brát za poradce primárně teoretiky, odborníky bez klinické praxe a odborníky úzce napojené na farmaceutický průmysl.“
Očkování Covid-19: Myslíš, že tito odborníci nyní neradí vládě dobře?
„Dokud jsou jejich vedlejšími zájmy výdělky na testech a dezinfekcích, léčivých přípravcích, zdravotnických potřeb atd., nemohou být jejich rady čistě objektivní. Třeba teď čerstvá, tzv. brutální, očkovací kampaň mne zaskočila jen na chvíli. Než jsem si uvědomila, že tohle je děsící rétorika těchto odborníků, kterou Rozalio kritizuje celá léta. A vůbec si neuvědomují, jak jejich snaha přesvědčit druhé o své jediné skutečné pravdě může vypadat jako pohrdání lidskou podstatou.“
Očkování Covid-19: Jaká opatření nejvíce kritizuješ?
„V současnosti je to jasně hrazení testů. Lidé, kteří nejsou očkovaní, nemají na uhrazení testů nárok. To je absurdní! Pokud vláda označuje neočkované za problém, proč s nimi nepracuje všemi možnými způsoby? A tak se stane, že člověk, který v pátek onemocní, jde na test až v úterý, protože si nechá vystavit potvrzení od lékaře v pondělí (jinak by ho musel platit), výsledky má ve středu a až poté může jednat – po týdnu od doby, kdy mohl být infekční, informuje kontakty o tom, že je PCR pozitivní.
Podobně nesmyslné je netestování očkovaných. Naštěstí jsou někteří očkovaní lidé soudní a ví, že i oni mohou onemocnět a nemoc roznášet, a tak na testy jdou. Mají je naštěstí zdarma. Za šíření nemoci nemohou proto jen a pouze neočkovaní, ale především mnohdy smysl postrádající vládní nařízení. Zastavení proplácení testů ve chvíli, kdy počty nemocných stoupají a fakt, že se očkované osoby nemusí testovat po kontaktu s nakaženým, je jasný krok ke zhoršení situace.“
Očkování Covid-19: Nejsou však obecně testy to, co lidé často kritizují? Odmítali je…
„Ano, lidé odmítají povinné plošné testování ve školách, na pracovišti atd. Nesnesou pomyšlení, že pro to dát si pivko musí podstoupit test. Ovšem to dělá ta povinnost, plošné nařízení bez ohledu na skutečnou situace a potřebu daného místa, skupiny, člověka.
Já pomáhám vést lesní školku. Když bylo testování povinné, dělali jsme to s obrovskou nelibostí. Dnes se průvodkyně otestuje dobrovolně, když se necítí dobře. Pro jistotu. A to je to, co lidé dokáží – být zodpovědní. Já dříve také chválila šití roušek, ale bála jsem se, že to vláda nařídí. A taky se stalo. A s tím přišla pachuť něco dělat. Jsem holt z kraje, kde jsou ti goroli, u nichž je nejnižší proočkovanost, protože co nařizuje úřednická vrchnost, je apriori špatně. Máme takové majáčky na „tohle musíš, protože ti to nařizujeme; když se nepodvolíš, podáme si tě“. Je to výzva k souboji.
Ale není to jen v tomto našem kraji, je to napříč republikou. Četla jsem rozhovor s jedním cestovatelem, který v jiných zemích nevnímal takový odpor k opatřením, jako u nás. Zdůvodňoval to tím, že u nás to není opatření, ale nařízení, strašení čísly a sankce. Pořád se nám podsouvá, že jakmile nedodržíme to či ono omezení, hrozí nám újma, ať už na zdraví, společenském odsouzení nebo finanční pokuta, nedejbože vězení. Jsme pořád strašeni a každý den žijeme covidem, je hned za rohem, už na nás číhá, brzy nás dostane, a když ne on, tak policista, hygienik, který nám dá co proto, a když ani jedno, tak náš zaměstnavatel, hospodský, kamarád – někdo nás musí přece dostat. A nabízí se jediné řešení, vysvobození – vakcína! Ta nás zbaví těchto problémů. Všimněte si, že už se nebavíme o covidu, ale o štvanici na nás. Nebojíme se tolik nemoci, jako o svou svobodu. Cítíme, že o ni přicházíme.“
Očkování Covid-19: Dá se vůbec postavit vedle sebe ochrana zdraví a ochrana práv a svobod člověka?
„Já jsem za harmonii a soulad, takže věřím, že ano. Můžeme balancovat – někdy omezit jedno, abychom pomohli druhému. Ale nikdy nesmíme protěžovat pouze jedno. Protože pak škodíme sobě samým v obou aspektech. V případě, že se lidé očkují, protože se obávají o své zdraví, je to naprosto v pořádku. Neomezují své svobody, naopak využívají svého práva a pečují o své zdraví. To je vyvážené. Ale když se lidé očkují, aby už měli klid od vládní buzerace a získali tak svobodu, je to špatně. Tím svou svobodu paradoxně omezují a zároveň mohou škodit svému zdraví.
Nedávno jsem se bavila s jedním blízkým, který mi řekl, že už se asi nechá naočkovat, a to jednodávkovou vakcínou. Na to jsem mu přirozeně řekla, že ta není tak kvalitní jako ostatní, že ve studiích vychází nejhůř – poskytuje nejmenší ochranu. Ale když se na mě díval a potvrdil, že půjde na očkování touto vakcínou, pochopila jsem, že to nedělá pro ochranu svého zdraví, ale pro získání glejtu. Chce to mít rychle za sebou a efekt na zdraví není důležitý. Jak absurdní!
Společnost se tím však rozděluje a vláda to mohutně podporuje. Už se ani netají tím, že všechna opatření dělají proto, aby lidi donutili k očkování. Nedělají je pro zastavení epidemie, už tady nejde o zdraví občanů, to by se chovali jinak. Samozřejmě, že to schovávají pod formulku „jedině očkování epidemii zastaví“, ale očividně ani postupné navyšování proočkovanosti nestačí na to, aby se čísla nemocných zastavila na „bezpečné“ mezi. To je jasně vidět i ze situace v jiných zemích, kde je proočkovanost vysoká a efekt není vidět. V nemocnicích je čím dál více očkovaných a počty neubývají. Někteří odborníci nechtějí vidět, že očkovaných osob je v nemocnicích stejně jako neočkovaných, na JIP a mezi zemřelými také. Pořád tvrdí, že je jich jen hrstka. Ale stačí se podívat na ta čísla – počty se příliš neliší. To vše je důsledkem toho, že vláda chce razit jedinou pravdu – zdraví získané očkováním. Proto omezuje svobody a práva neočkovaných občanů.“
Očkování Covid-19: Jak se omezují ty svobody a práva konkrétně? A co lidem radíte?
„Nejvíce jsou omezováni zaměstnanci, které zaměstnavatel diskriminuje – nařizuje testování jen těm neočkovaným. Někteří zaměstnavatelé zachází až tak daleko, že nutí své zaměstnance testovat se mimo pracovní dobu a dokonce si musí testy platit sami. Na nic z toho nemá zaměstnavatel právo. Je to nekorektní zneužívání moci, kdy zaměstnanec je v těžce nevýhodné pozici. Ale dokud stát bude nastavovat nesmyslná a diskriminační pravidla, která omezují podnikání a provoz firem, situace se nepromění. Zcela se křiví vztah zaměstnanec a zaměstnavatel. Namísto spolupráce bojují, protože každý bojuje za své přežití. A je to tak ve školství, zdravotnictví, sociální sféře i v dalších. Je to všude.“
Očkování Covid-19: Máš nápad, jak z toho všeho ven?
„Abychom tohle zastavili, musíme v první řadě upustit od myšlenky nucené, povinné vakcinace a zvýhodňování očkovaných. Očkování je teď něco jako kdysi berlínská zeď, postavila se mezi nás. Já asi zase několik měsíců neuvidím svou sestru, která žije v Rakousku. Nejsem toho hodna, protože nejsem ta očkovaná. Stal se z toho kult, ideologie. A to je třeba zastavit. Šíření nenávisti není správnou cestou.
Prostě si pojďme normálně a v klidu říct, že je tady pro lidstvo zcela nová nemoc, o které jsme ze začátku nic moc nevěděli, ale po dvou letech se s námi sžívá jako jiné nemoci, které již známe. Dobře tušíme, že ji nevymýtíme a je potřeba přijmout, že se s ní budeme potkávat jako třeba s chřipkou. Přikláním se k názoru jedné části odborníků – očkovat ty ohrožené osoby a ostatní lidi nechat žít, ať si nemocí projdou a ať se s ní setkávají stále dokola, čímž budou svou imunitu přirozeně posilovat. To je nejlepší investice do budoucna, protože tak se vytvoří silná kolektivní imunita.
Zatím budujme svou imunitu zdravým životním stylem, informujme se o možnostech léčby a prevence těžkého průběhu, mějme zásoby vitaminů a léků po ruce, když pociťujeme, že nejsme fit, zalezme si do postele, dejme si teplý, třeba lipový, čaj s medem, zvyšme přísun vitaminů a minerálů, odpočiňme si. Hlavně se nebojme jít k lékaři, když už je nám hůř. Tím ulevíme i zatíženým nemocnicím. To je třeba říkat všem lidem, to je cesta jak nezahltit zdravotní systém – včasné zahájení léčby. V současnosti jsou ve fázi schvalování dva léky proti covid-19, které si budou moci dát lidé doma bez nutnosti hospitalizace a předejít tak těžkému průběhu. To také pomůže epidemii potlačit.“
Očkování Covid-19: Máš nějakou myšlenku na závěr?
„Rozdíl mezi ochranou veřejného zdraví a ochranou osobní svobody je ten, že zatímco tu první tvrdou rukou prosazuje vláda, tu druhou se horko těžko snaží chránit hrstka občanů. A zatímco čísla nemocných klesají a stoupají v čase a víme, že jednou zvítězíme, svoboda dostává jednu ránu za druhou a my sami ji ničíme. Nezapomínejme na to, že „epidemiologická“ bezpečnost bez svobody je zlatá klec. Zajímají-li vás možnosti léčby onemocnění Covid-19, můžete se podívat i na naše stránky, kde najdete souhrn informací.“
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku