Podzimní deprese by neměla být brána na lehkou váhu, můžete se jí však letos snadno vyhnout pozitivnějším životním přístupem! Nenechte se zlomit ubývajícími slunečnými dny či blížícím se sychravým počasím, čerpejte ještě poslední paprsky babího léta a zocelte se před nastávajícími dny. Vše máte jen ve svých vlastních rukách. Ostatně, sami se rozhodujete, jaký bude váš další den. Vyberte si tu lepší a šťastnější variantu.

Každý z nás se občas cítí sám, smutně až osaměle, na tom není nic zvláštního. Avšak opravdová osamělost je zdraví i životu nebezpečná. Podle odborníků je osamělost pro naše zdraví větším rizikem než obezita. Potencionální zdravotní poškození osamělostí prý dokáže s organismem udělat téměř to samé, jako bychom vykouřili patnáct cigaret denně.

Možná jste už slyšeli pojem “emoční horská dráha”. Tento termín přesně vypovídá o tom, co je možné během poměrně krátké chvíle zažít. Denně se v nás střídají nejrůznější emoce a na nás je, abychom se s nimi vypořádali. Ale nelekejte se. Střídání emocí je u zdravého člověka naprosto normální stav.

Panický záchvat patří do skupiny úzkostných poruch. Záchvaty paniky se vyznačují obrovským strachem a úzkostí. I když žádné nebezpečí nehrozí. Na rozdíl od fobie však panický záchvat není vázaný na konkrétní situaci, ale může se vyskytnout naprosto kdekoliv a kdykoliv.

Terapie barvami je odborně nazývaná jako chromoterapie. Je založená na konceptu pozitivního působení vzhledem k fyzickému a duševnímu zdraví. Ostatně, každý ví, že barvy ovlivňují do jisté míry náladu člověka. Proto se jimi velmi rádi obklopujeme nejen v domácím interiéru ale i v exteriéru (cítíme se dobře například v přírodní zeleni). Samostatnou kapitolou je pak oblečení – každý den volíme odstíny, které jsou nám sympatické a udržují naši vnitřní rovnováhu a pohodu. Víte, jaký konkrétní význam mají jednotlivé barvy oděvů?

Autofobie neboli strach ze samoty, izolace nebo z opuštění, není ničím výjimečným. Trpí jí poměrně velké množství lidí. Autofobie je však pro člověka samotného poměrně těžce zvladatelná. Je tedy rozhodně nutné ji léčit. A dobrou zprávou je, že se vyléčit dá.

V případě dětí a mladistvých má smysl řešit v prvé řadě faktory psychologické a sociální, které můžeme změnit bez pomoci farmakoterapie. Stěžejní roli zde hraje psychoterapie, rodinná terapie, režimové úpravy, práce s pozorností (mindfulness) a nácviky dechových nebo svalových strategií. V určitých případech je nasazení vhodných léků rovněž důležité, medikace by však měla hrát roli podpůrnou a neměla by být považována za všespásné řešení.

Zdravé hranice si nastavujeme s dětmi, ale měli bychom je mít nastavené i my s ostatními lidmi okolo nás. Ať už jde o rodinu, patrnera, přátele, sousedy nebo třeba spolupracovníky v práci. Bez toho nám mohou veškeré vztahy přerůstat přes hlavu. Nenechte nezdravé vztahy dojít do fáze, kdy vás druzí začnou využívat.

Nuda je něco, po čem v životě příliš netoužíme. Ale někdy toho máme přeci jen až nad hlavu a po nicnedělání intenzivně prahneme. Podle psychologů bychom měli své instinkty vyslyšet, jelikož občasná nuda je pro člověka přínosná, může být dokonce i zdravá. A může nám pomoci provést dokonalý restart našeho mentálního stavu.