Pití alkoholu a jeho účinky na fyzické i duševní zdraví
Pití alkoholu je ošemetné téma, na které bylo napsáno již mnoho vědeckých i zdravotních článků. Ve společnosti jde zpravidla o tolerované chování, obzvlášť v době narozeninových či jiných oslav. Anebo se může jednat o krátkodobou potřebu „uvolnění“ po náročné práci. Ať už jsou důvody k požívání alkoholu jakékoliv, vždy bychom měli brát v potaz jeho efekt na tělo a duši. A leckdy nebývá nikterak přínosný – hlavně z dlouhodobého hlediska.
Existuje velmi tenká hranice mezi rozumným a nadměrným pitím alkoholu. Každý by měl sám na sobě poznat, jaké množství již přesahuje mez a zachovat si jistý racionální přístup. Nebo ještě lépe – dát alkoholickým nápojům vale a raději upřednostnit ty zdravější. Ano, věta „Normální je nepít.“ stále platí. Praxe však bývá o dost jiná, hlavně co se týká našich končin (v Česku pije alkohol stále vysoké procento populace).
Krátkodobé a dlouhodobé účinky pití alkoholu
Pití alkoholu člověka významně ovlivňuje. V krátkodobém horizontu po požití alkoholického nápoje můžete tedy typicky pociťovat uvolnění, euforii, změnu nálady, snížené zábrany či impulzivní chování. Dostavit se mohou i fyzické projevy, jako průjem, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, ztráta koordinace nebo nezřetelná a zpomalená řeč. U některých lidí je dokonce možné zaznamenat druhý den takzvané „okno“, tedy výpadek paměti – s ním se nezřídka kdy pojí pocit studu a morální kocovina, neboť dotyčný neví, zda třeba něco v opilosti neprovedl. Mezi dlouhodobé účinky pití alkoholu pak patří:
- přetrvávající změny nálady, včetně úzkosti a podrážděnosti
- nespavost
- oslabený imunitní systém
- změny libida a funkcí pohlavního systému
- změny chuti k jídlu a výkyvy hmotnosti
- potíže s koncentrací a pamětí
- zvýšené napětí v mezilidských vztazích
Nadměrné pití alkoholu a konkrétní účinky na tělo i duši
Když se z pití alkoholu stane každodenní zvyk, je zaděláno na problém. Nejen, že se dotyčný začne potýkat s regulérním alkoholismem spojeným s bažením po alkoholických nápojích, ale také s fyzickými potížemi. Objevit se mohou nezřídka kdy tyto zdravotní problémy:
- zánět slinivky břišní (pankreatitida)
- chronický zánět jater
- hypoglykémie nebo hyperglykémie (snížená nebo zvýšená hladina krevního cukru)
- trvalé poškození mozku (encefalopatie) a neurologické poruchy ovlivňující paměť
- žaludeční vředy
- poruchy trávení – průjmy, zácpa, nadýmání
- vysoký krevní tlak
- nepravidelný srdeční tep
- zvýšené riziko vzniku cévní mozkové příhody či infarktu
- poruchy plodnosti
- zvýšené riziko vzniku rakoviny úst, krku, prsu, jícnu, tlustého střeva nebo jater
Přesáhne-li pití alkoholu jakousi rozumnou mez, může se dotyčný také potýkat se zhoršeným duševním zdravím. Nejčastěji tedy dochází k rozvoji úzkostí, depresí, psychotických stavů či dokonce bipolární poruchy.
Pití alkoholu „s mírou“ a rozumem se vyplácí
Když už přeci jen dojde k pití alkoholu na nějaké party, společenském setkání, narozeninové oslavě nebo dovolené, je vždy dobré pamatovat na jako silné účinky. Proto se zkuste držet jistých bezpečnostních zásad:
- Pokud jste žena, nesnažte se dohnat v pití alkoholu muže. Ženy totiž odbourávají alkohol daleko pomaleji. Proto se více hlídejte.
- Během pití alkoholu také nezapomeňte na vydatné jídlo. Snížíte tím riziko intoxikace organismu.
- K alkoholickým nápojům si dejte i vodu. Čím více jí vypijete, tím lépe eliminujete následky opilosti.
- Snažte se vyvarovat míchání alkoholických nápojů (nepijte více druhů v jeden večer) a ideálně je nekombinujte s kávou. Kofeinové nápoje mohou maskovat účinky alkoholu – tím pádem ve výsledku vypijete daleko více drinků.
- Pití alkoholu neberte jako nějaký závod – pijte ideálně pomalu, abyste tolik nezatížili svá játra.
- Po jakémkoliv alkoholovém dýchánku určitě nesedejte za volant. Může se vám to (či někomu jinému) stát osudným!
Pití alkoholu a fakta s ním spojená
- Ženy závislé na alkoholu jsou vystavené daleko vyššímu riziku předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholismem (oproti mužům je toto riziko vyšší o 50 až 100 %).
- Pokud dojde k zahájení pití alkoholu před patnáctým rokem života, je mnohem vyšší pravděpodobnost, že se u dotyčného v dospělosti vyvine závislost.
- Říká se, že drinky tmavších odstínů, jako červené víno, whisky či rum způsobí daleko těžší kocovinu než ty čiré/světlé.
- Minimální zákonná věková hranice pro pití alkoholu se celosvětově pohybuje od 13 do 21 let.
- Mozku trvá pouhých 6 minut, než zareaguje na alkohol.
- Pokud se vrhnete na pití alkoholu unavení nebo ve stresu, musíte počítat s rychlejším nástupem útlumu. Alkohol v tomto případě míří rovnou do centrálního nervového systému.
- Pití alkoholu se nedoporučuje v případě, že jste nemocní. Alkoholické nápoje totiž mohou prodloužit rekonvalescenci a hůře se po party odbourají.
Autor článku: Iveta Reinisch
Diskuse k článku